Odnesl to opičák Pitt. Otrávené mléko měl ale vypít Emil Holub

Holický rodák a lékař Emil Holub byl první člověk na světě, který vytvořil mapu afrických Viktoriiných vodopádů. Dostal se ale ještě dál do vnitrozemí neprobádaného kontinentu. Druhá cesta Emila Holuba do Afriky začala v roce 1883.

Pohled do expozice, která přibližuje druhou africkou výpravu doktora Holuba|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Z Kapského města se Holubovi společně s dalšími šesti členy výpravy vydali přes Port Elizabeth a Kimberley směrem k Viktoriiným vodopádům. Cílem bylo prozkoumat území na sever od řeky Zambezi, zejména zemi Mašukulumbů. Tehdy to bylo zcela nezmapované místo. Svou druhou výpravu chtěl cestovatel Emil Holub pojmout jako velkou expedici napříč celou Afrikou a dostat se až na sever do Egypta, což se ale nepodařilo. Výprava totiž čelila nedostatku zásob, nemocem, ale právě také útokům domorodých kmenů.

Bojovní Mašukulumbové

Mašukulumbové je původní název domorodých obyvatel. Emil Holub ho převzal od etnik, která s tímto kmenem sousedila. Jde o název hanlivý. Dnes je to kmen Ila-Tonga, jeho příslušníci žijí podél řeky Kafue. Mašukulumbové byli bojovní, podezřívaví. V roce 1886 Holubovu expedici poblíž vesnice Galulonga přepadli. Život Emilu Holubovi tehdy zachránila jeho žena Růžena výstřely z pušky, rozhodně to ale nebyla jediná nepříjemná událost.

Pohled do hlavní části expozice Afrického muzea Dr. Emila Holuba v Holicích|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Mašukulumbové výpravě postup přes své území všemožně znepříjemňovali,“ přibližuje ředitelka Afrického muzea Marcela Jeřábková. „Evropany se snažili zmást, ukazovali jim špatné cesty, které vedly třeba do bažin. Když si chtěli členové výpravy koupit jídlo, tak jim prodávali zkažené.“

A s největší pravděpodobností také otrávené. Jednou totiž dr. Holubovi domorodci prodali velmi podezřelé mléko. Už na pohled mělo zvláštní barvu. Doktor Holub všem lidem ve svém týmu nařídil, aby se mléka nikdo ani nedotkl. Jediný, kdo se napil, byl opičák Pitt, který potom pošel.

Lev Princ je jedním ze sedmi vycpaných exemplářů lva kapského na světě|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Šimpanz, kterého získal Emil Holub zřejmě už jako opičí mládě, se stal mazlíčkem výpravy. Zejména ale Růženy Holubové, tehdy jí bylo teprve 18 let. S Holubovými Pitt stanul už u Viktoriiných vodopádů. Rošťáckého opičáka si všichni zamilovali, a tak po jeho uhynutí nechal Emil Holub vyčinit Pittovu kůži, kterou dovezl do Evropy. Vycpat ji nechal zřejmě u jedné s vídeňských preparátorských firem, se kterými spolupracoval.

Pitt tak potom posmrtně cestoval s Holubem po nejrůznějších výstavách a stal se součástí rozsáhlých sbírek vycpanin a domorodých artefaktů. Stejně jako další oblíbená zvířata. V muzejním přednáškovém sále si můžete prohlédnout například Holubova lva Prince. Zoologové zjistili, že podobných vycpanin dnes už vyhynulého lva kapského je na celém světě pouze sedm.