Okolo Jablonného: Z podzemí až do 1000 metrů
Takovou cestu můžete prožít, pokud se vydáte do Orlických hor, na rozhraní Mladkovské vrchoviny a Bukovohorské hornatiny. V Jablonném nad Orlicí se vydejte po stopách medvědů a poblíž Těchonína se ponořte hluboko pod zem, do gigantické vojenské pevnosti Bouda.
Největší lžíci najdete v Jablonném
Netradiční dřevěná plastika, která umí vylévat vodu, zdobí náměstí v Jablonném nad Orlicí. Historický střed je chráněnou městskou památkovou zónu. Na náměstí najdete několik domů s pozdně barokní fasádou, ale také roubené dřevěné domy s podsíněmi. Zajímavou stavbou je radnice se zvoničkou, v městském znaku najdete medvěda. Po všech zajímavých místech v Jablonném vás proto provede naučná stezka „Po stopách mlsného medvěda“.
Kasárna pod zemí
Necelých deset kilometrů od Jablonného nad Orlicí se nachází bývalá vojenská pevnost Bouda. Je jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí někdejšího československého opevnění, které se na našem území budovalo od roku 1935. Boudu, nejzachovalejší stavbu svého druhu v Česku, tvoří ji pět mohutných železobetonových objektů. Ty jsou propojené systémem podzemních spojovacích chodeb a také rozsáhlých sálů, o celkové délce více než jeden a půl kilometru.
Podzemím a hlavní spojovací chodbou Boudy vede úzkorozchodná železniční trať, po které kdysi vojáci ručně posunovali vagony s materiálem a municí. Podzemní prostory, kde se kdysi nacházela kasárna pro tři stovky mužů, filtrovna vzduchu nebo elektrárna, leží místy až 57 metrů pod povrchem.
Bouda je pravděpodobně nejchladnější navštěvovanou památkou v Česku. Teplota vzduchu v podzemí se celoročně pohybuje jen okolo čtyř stupňů Celsia. V Boudě se nachází nejníže položené pietní místo v republice, se jmennými seznamy obránců našich hranic, kteří obětovali svůj život od září 1938 do března 1939.
Schází jen pár metrů
Pět metrů a Suchý vrch by byl tisícovkou Orlických hor. Už od dob První republiky byl vyhledávaným výletním místem. V roce 1928 na Suchém vrchu vyrostla turistická chata. Otevření se účastnil předseda vlády Karel Kramář, po něm byla chata pojmenována. Za války chatu zabrala německá armáda pro své zraněné letce. Do roku 1961 chata sloužila jako armádní rekreační středisko.
K velké rekonstrukci Kramářovy chaty došlo v 80. letech, hlavně rozhledna tehdy získala novou podobu. V roce 2003 chata za záhadných okolností vyhořela, současní majitelé ji koupili jako torzo, díky rozsáhlé rekonstrukci Kramářově chatě vrátili její historický ráz. Součástí Kramářovy chaty je 33 metrů vysoká rozhledna, postavená ve třicátých letech jako vodárenská věž. V ochozu rozhledny můžete vidět Šerlich, Králický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých podmínek také Sněžku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
