Olomoucká výstava představuje neznámou kapitolu dějin. Tisíce Židů prchaly během války do Šanghaje

„Pro mě to byla úplně nový informace. Já jsem skutečně nevěděla, že za druhé světové války to bylo mezi 20 a 30 tisíci židovskými uprchlíky, kteří odešli a zachránili se v Číně,“ popsala pro Český rozhlas prorektorka olomoucké univerzity Ivana Oborná své pocity, když podobnou výstavu viděla na minnesotské univerzitě.

Proto si řekla, že zapomenuté české dějiny připomene při příležitosti 10. výročí založení konfuciova institutu, který funguje právě pod olomouckou univerzitou. Po americkém vzoru unikátní výstavu umístili do obchodní galerie, aby ji vidělo co nejvíc lidí.

Na 40 panelech se návštěvníci seznámí jak s osudy konkrétních uprchlíků, kteří mezi lety 1933 až 1941 odjeli do Číny, tak i další fotky a dokumenty včetně seznamu československých Židů. A jak doplňuje jedna z organizátorek výstavy Kateřina Sladká, pasy, které záchranu umožnily, vydával čínský konzul ve Vídni.

„Bylo to díky aktivitě čínského velvyslance ve Vídni, pana Ho Feng-Shana, který přišel do Vídně a zjistil, jaká ta situace v Evropě těsně před druhou světovou válkou je. A byl jedním z mála, který vydával víza Židům pro odchod z Československa i celé střední Evropy,“ uvedla Sladká.

O příběhu neznámého čínského Schindlera vzniklo v česko-čínské produkci i seriál Poslední vízum. „Velká část se natáčela v Praze a v českém prostředí. Byla tam obsazena řada českých herců, například Jan Révai, který si zahrál jednu z hlavních rolí,“ dodala organizátorka.

Takzvané Benešovy dekrety zkomplikovaly uprchlíkům návrat po druhé světové válce. Museli totiž dokazovat svoji bezúhonnost a žádat úřady o dobrozdání. To mnohé znechutilo, takže se do Československa nevrátili. Výstava zůstane v Olomouci měsíc, pak se přesune do dalších měst.