Osík: Pravidelně chodí na opery a rozdávají květiny

Sídlo Sboru dobrovolných hasičů v Osíku nepřehlédnete. Pravděpodobně ani v noci. Necelých dvacet metrů vysoká věž je totiž na vrcholku osvětlená a snad někomu může připomínat věž moderního kostela. Hned vedle věže je klubovna, přebudovaná z původního obecního mandlu. Dominantou požární zbojnice je „babička“, jak říkají hasiči zásahovému vozu značky Avia, která už toho hodně pamatuje.

Daleko víc odsloužených roků má svém kontě požární historická stříkačka firmy Stratílek, momentálně rozložená do posledního šroubku. „Věděli jsme, kdy naši předkové stříkačku koupili, je z roku 1928, ale jak šla léta, tak se po ní slehla zem. Pak se objevila v sousední vsi, v kravínu, zarovnaná senem a slámou. Sboru se vrátila v roce 2012 a my ji teď zase vracíme její původní lesk“, dodává hasič Vlastimil Cupal.

Letos je zatím klid

Sbor dobrovolných hasičů Osík je jednotkou s označením JPO V, v rámci Pardubického kraje je zároveň jednotkou zařazenou do systému civilní ochrany, to znamená, že v případě větrných kalamit nebo povodní může operační středisko povolat i hasiče z Osíku.

„Nechci to zakřiknout, ale letos byl v Osíku klid, nezasahovali jsme. Loni bylo zásahů víc, to jsme například hasili hořící stoh, nebo při zvýšení hladiny říčky Desné zabraňovali tomu, aby voda vnikla do domů, “ vysvětluje velitel zásahové jednotky Zdeněk Vodehnal. Dobře si ale pamatuje velký požár, u kterého místní hasiči zasahovali před jedenácti lety. „V Osíku tenkrát hořela truhlárna a na místě zasahovalo asi pět sborů, včetně profesionální zásahové jednotky z Litomyšle. Nebylo to vůbec jednoduché, všude lítaly hořící eternitové desky. Zasahovali jsme celou noc a potom ještě pomáhali majiteli vyklízet to, co po požáru zbylo.“

Hasiči v opeře

Hasiče z Osíku si jako asistenční hlídky každoročně zvou pořadatelé Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Na zámku dozorují hladký průběh představení a dávají pozor na to, aby se ani divákům nic zlého nepřihodilo. „Opery posloucháme až do konce, ale pravda, zas tak moc a v klidu si je neužijeme,“ směje se Petr Klička.

Klubovna a věž u zbrojnice v Osíku|foto: denik.cz, Michele Vojáček

V Osíku hasiči pořádají zábavy a už pět let, každou druhou středu v květnu, také Květinový den, v rámci Českého dne proti rakovině. „To vždy uspořádáme posezení, připravíme pohoštění, povídáme si a připojíme se tak ke známé sbírkové akci. Na konto Ligy proti rakovině jsme letos poslali přes devět tisíc korun,“ dodává starosta sboru Jindřich Groulík.

Nejen sportovní nadání

Sbor dobrovolných hasičů v Osíku má dvě družstva dětí a dorostu. „Chtěla jsem mít nějaký kroužek se sportem, tohle je ideální,“ vysvětluje Eliška Zölflová, která chodí do hasičského oddílu dva roky. „U hasičů byl děda, hasiči jsou rodiče i sestra Šarlota.“ Šarlota Zölflová je členkou družstva starších žáků, se svým týmem se v okresní lize soutěže v požárním útoku umístila na desátém místě. „Ale lepší se to,“ směje se Šarlota.

Úspěch má ale i v literární soutěži Požární ochrana očima dětí, v krajském kole za svou prózu získala druhé místo. Není ale jedinou úspěšnou literátkou sboru. V hasičské literární soutěži (Dávají za nás ruku do ohně) získala za prózu první místo v kraji členka SDH Osík Jana Andrlíková.

SDH Osík při zásahu|foto: SDH Osík

„Hasičina“ je, stejně jako jinde, i v Osíku dědičnou záležitostí. „Je to samozřejmě o celých o rodinách. Znám jich hodně, kde jsou u hasičů tři generace. Ale s příklady nemusím chodit daleko, třeba my, Kličkovi, jsme čtyřčlenná rodina a u hasičů jsme všichni. I když zatím jen dvě generace,“ dodává s úsměvem náměstek starosty Sboru dobrovolných hasičů Osík Petr Klička. Také starosta SDH Jindřich Groulík pochází z velké hasičské rodiny: „Do všech našich akcí zapojujeme rádi i manželky. Tak vědí, že děláme dobré věci a nechodíme jen někam pít pivo. Chodí s námi a my pak máme doma klid,“ dodává se smíchem Jindřich Groulík.

Když Osík trápila Maruška

Sbor dobrovolných hasičů v Osíku založili v dubnu 1883 pod názvem Hasičsko-sokolský spolek. V roce 1878 obec zakoupila první stříkačku. Na přelomu století obec velmi potrápila žhářka. Marie Zindulkové bylo teprve jedenáct let, když v roce 1898 zapálila chalupu krejčího Jana Voříška. Hned na to v srpnu zapálila další dvě stavení a v září lehla popelem další místní chalupa. A záhadně hořely i další domy, a to i v okolí. Aby Marie oklamala četníky a širokou veřejnost, podpálila také dům svých rodičů. Během 10 let Marie Zindulková zapálila 27 stavení a poté byla dopadnuta.

Tragédie ve sboru

Hasičský sbor v Osíku měl v padesátých letech minulého století významné družstvo dorostenek, které se účastnilo úspěšně i krajské soutěže. V roce 1958 dorostenky jely na zájezd na Slovensko. V družebním městě Levoči se konala Okresní olympiáda. Mimo jiné navštívily dívky Slovenský ráj. Při přechodu horské strže po lávce, kterou držely dva staré trámky, se chtěly vyfotit. Jeden nahnilý trámek ale tíhu skupiny nevydržel a praskl. Do skalní strže se zřítilo šest dívek. Jedna svým zraněním podlehla, další utrpěly těžké zlomeniny a komplikované úrazy.

Dobrovolné hasiče z Osíku můžete až do pátku 16. října 2015 do 15 hodin podpořit v soutěži Dobráci roku zasláním SMS ve tvaru DOBRACI OSIK na číslo 90 011 04. Technicky zajišťuje ATS Praha. Cena jedné SMS je 4,- Kč včetně DPH.