Ovoce sklizeno. Čas pro řez, péči i hledání starých odrůd
Letní měsíce nejsou jen o sklizni šťavnatého ovoce, ale také o správné péči o ovocné stromy. František Hlubocký přiblížil, jaké poklady se dají najít v českých zahradách a jak s nimi zacházet, aby rodily i nadále.
Povídání plné rad odstartovala ochutnávka babčat. Jde o staročeský druh letní švestky, který v Polabí kdysi běžně rostl. Plody jsou měňavé barvy a výborné chuti. Zajímavostí je, že se dají množit odkopky, tedy výhony od kořenů a přitom si zachovávají kvalitu plodů. „Zkoušeli je dokonce záměrně infikovat šarkou a nic! Nedostaly ji,“ říká František Hlubocký o plodech, kterým se kvůli barvě říkávalo také neonky.
Ideální doba na řez je právě teď
Sklizeň ovoce je zároveň ideální příležitostí k řezu stromů. „Teď je doba, kdy můžete klidně uříznout i silnější větev. Strom to snáší nejlépe právě teď,“ zdůraznil zahradník.
Každou ránu je však nutné pečlivě zatřít sadařským balzámem nebo voskem. Letní řez stromy nejen omladí, ale podpoří tvorbu pupenů pro další sezónu. „Na jaře už bývá pozdě, protože uříznete i větve plné zásobních látek,“ varoval.
Se rzí na listech bojujte hned zjara
Jedním z častých dotazů je i onemocnění hrušní známé jako rez hrušňová. „Tu nezpůsobují tuje, jak se často myslí, ale jalovce. Tuje jsou v tom nevinně,“ uvedl František Hlubocký na pravou míru. Mikroskopická houba zimuje na jalovcích a v létě napadá hrušně. Ochrana spočívá v pravidelném postřiku už od rašení lístků, a to třikrát po sobě s odstupem 10 až 14 dní.
Citlivě a ve správný čas
Nechyběly praktické rady k přesazování mladých stromků a ke sklizni. Meruňky a jiné listnaté dřeviny je vhodné přesazovat až po opadu listů v říjnu a nadzemní část přitom výrazně zkrátit.
Než se pustíte do sklizně, zkuste zralost jednoduchým testem. „Vezměte plod do dlaně a jemně pootočte. Když spadne, je připraven ke sklizni,“ poradil František Hlubocký.
Proč někdy stromy shazují ještě tvrdé plody? A proč strom neplodí, i když na jaře byl obsypaný květy? Poslechněte si celou poradnu s Františkem Hlubockým.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.