Ozvěny dne 14. listopadu 2008

Regulované nájemné by kvůli krizi mohlo růst pomaleji

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
Regulované nájemné by v důsledku světové finanční krize mohlo růst pomaleji, než se předpokládalo. Krize totiž, jak dnes po schůzce se zástupci nájemníků řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, zasáhla i realitní trh. Ceny nemovitostí, od kterých se míra uvolňování regulovaných nájmů odvíjí, proto v poslední době klesají. Přesto by Čunkovo ministerstvo chtělo rychlost deregulace snížit i změnou zákona. Navrhuje, aby se poslední etapa deregulace, která je plánována do roku 2010, rozložila na další tři roky, tedy do roku 2012. Zástupci nájemníků a ministerstvo už ale plánují i kroky na dobu po ukončení deregulace.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Na dnešní schůzce s ministrem pro místní rozvoj Jiřím Čunkem Sdružení nájemníků České republiky řešilo mimo jiné i to, jak se bude počítat výše nájemného po ukončení deregulace. A jak potvrdil jeho předseda a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček, v tomto bodě si obě strany vyhověly.

Stanislav KŘEČEK, předseda Sdružení nájemníků ČR, poslanec /ČSSD/:
My jsme tady velmi uvítali, že ministerstvo v podstatě souhlasí s tím, co tvrdíme dlouho, že o této věci nemohou rozhodovat soudy, že není zaručeno stejné rozhodování po celé republice.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Lidovecký ministr Jiří Čunek má pro výpočet nájmu po deregulaci tento plán:

Jiří ČUNEK, ministr pro místní rozvoj /KDUČSL/:
Ministerstvo chce stanovit kritéria výpočtu nájemného tak, aby to bylo naprosto jasné plošně v celé České republice.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Cílem deregulace nájemného je přiblížit se ke stavu, kdy roční nájemné bude činit pět procent z tržní ceny bytu. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Umístění protiraketového štítu v Evropě by bezpečnosti kontinentu nic nepřineslo

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
Situace v Gruzii, celosvětová finanční krize, ale také americké základny v Česku a Polsku. Tato témata dominovala summitu Evropská unie Rusko ve francouzském letovisku Nice. Nečekaně se téma umístění amerického protiraketového deštníku na území dvou členů Unie dostalo do popředí jednání vrcholné ruskoevropské schůzky.

Nicolas SARKOZY, francouzský prezident:
Ruské prohlášení o možném rozmístění raket v Kaliningradské oblasti Evropskou unii znepokojilo.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Řekl na summitu v Nice francouzský prezident Sarkozy předsedající tento půlrok Evropské radě svému ruskému protějšku Dmitriji Medveděvovi. Prohlásil ale také, že umístění součástí amerického protiraketového štítu v Evropě by bezpečnosti kontinentu nic nepřineslo a věci by ještě zkomplikovalo. Podle Medveděva není hrozba rozmístěním raket jednostranným opatřením.

Dmitrij MEDVEDĚV, ruský prezident:
Je to reakce na kroky určitých států, které se s nikým neporadily a rozhodly se na vlastním území umístit zařízení americké protiraketové obrany. Pokud ale žijeme v jednom domě, měli bychom spolu o tom mluvit.

Pavel NOVÁK, redaktor:
Řekl Medveděv. Podpořil myšlenku francouzského prezidenta uspořádat v polovině příštího roku summit o panevropské bezpečnosti. Pavel Novák, Český rozhlas, Nice.

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
Summitu Ruska a Evropské unie se budeme věnovat za chvíli v Radiofóru.

Ruští poslanci podpořili návrh na prodloužení funkčního období prezidenta

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
Ruští poslanci podpořili v prvním čtení zákon prodlužující funkční období prezidenta ze čtyř na šest let. Zároveň rozšířili mandát na pět let i členům Státní dumy. Návrh předložil teprve před týdnem současný prezident Dmitrij Medveděv. Zesílil tak spekulace, že by se do křesla hlavy státu mohl vrátit jeho předchůdce, nynější premiér Vladimir Putin. Ten už se v letošních volbách nemohl o prezidentskou funkci ucházet, protože ruská ústava povoluje zastávat prezidentský post pouze dvě funkční období za sebou.

Lenka KABRHELOVÁ, redaktorka:
Změna ústavního zákona prošla v prvním čtení Státní dumou hladce. Pro bylo tři sta osmdesát osm poslanců, proti osmapadesát. Do druhého a třetího čtení půjde návrh příští týden, pak ho ještě musí posvětit horní komora parlamentu. Vzhledem k tomu, že v obou shromážděních drží většinu vládní strana Jednotné Rusko, se ale komplikace neočekávají. Funkčního období současného prezidenta se změny ústavy nedotknou. Mnozí političtí komentátoři mají za to, že byly ušity na tělo Vladimiru Putinovi. Ten by se podle některých spekulací mohl do čela Ruska vrátit mnohem dříve než po řádných volbách v roce 2012 a také na mnohem déle. Sám premiér to ale odmítá. Podle něj nová legislativa nemá osobní rozměr a jejím cílem je prý upevnit rozvoj demokracie v Rusku. Lenka Kabrhelová, Český rozhlas, Moskva.

Česká ekonomika zrychlila tempo růstu

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
Německo, Itálie i další země eurozóny se potýkají s recesí. Česká ekonomika ale zrychluje. Náš hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí vzrostl o čtyři celé sedm desetin procenta. To je odhad Českého statistického úřadu. Růst je mnohem vyšší, než očekával trh. Podle bývalého viceguvernéra centrální banky Luďka Niedermayera ale pokles ekonomiky přijde až později.

Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér České národní banky:
Pokud si uvědomíme, odkdy se mluví opravdu o závažném snížení výkonnosti automobilového průmyslu a že je v dramatických poklesech prodejů aut v Evropě, tak to je vlastně událost stará pouze několik týdnů. Koneckonců Škodovka poprvé, tuším, odstavovala výrobu někdy, někdy koncem října. A to znamená, že ta naše ekonomika ještě stále pokračovala v tom zrychlování, kdy zraky a očekávání ekonomů se upírají na to, co nás čeká ve čtvrtém čtvrtletí a zejména v průběhu příštího roku.

ODS z Prahy 1 nepodporuje na předsedu ODS ani Béma, ani Topolánka

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
ODS z Prahy 1 nepodporuje na předsedu občanských demokratů ani jednoho z kandidátů, ani Pavla Béma, ani Mirka Topolánka. Pražská ODS přitom Béma, který je jedním z hlavních kritiků současného předsedy Topolánka dlouhodobě favorizuje. Na sněmu strany v Praze 1 byl původně v tajné volbě doporučen Bém. Příznivci Mirka Topolánka ale po třech hodinách požádali o revokaci volby. V nové volbě se pak přítomní neshodli ani na jednom z kandidátů. S oběma stranami sporu Lucií Talmanovou a místopředsedou pražské ODS Jiřím Janečkem budeme mluvit v dnešním Radiofóru.

Do ČR přijel prezident Evropské fotbalové unie Michel Platini

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
Prezident Evropské fotbalové unie Michel Platini přijel na návštěvu do České republiky. Trojnásobný nejlepší fotbalista Evropy dorazil před polednem leteckým speciálem na staré ruzyňské letiště. Od půl šesté se v Hotelu Praha konala tisková konference, na které byl i reportér Jan Kaliba.

Jan KALIBA, reportér:
Dobrý podvečer. Tisková konference v kinosále Hotelu Praha stále probíhá a Michel Platini už stačil v rámci diplomatických lichotek pochválit historii i současnost českého fotbalu. O pořadatelský případném České republiky mistrovství Evropy zatím prý s představiteli fotbalového svazu nehovořil. Ale podle předsedy ČMFS Pavla Mokrého o tom ještě určitě bude řeč. Zmínil se také o problematickém pořadatelství evropského šampionátu 2012, který má hostit Ukrajina společně s Polskem. Stále prý mají tyto dvě země podporu UEFA a bude pouze záležet na tom, pokud by nebyly připraveny stadiony, tak by samozřejmě se v těchto dvou zemích nehrálo. Ale to může být jediný zádrhel. A také Michel Platini nastínil projekt Evropské fotbalové policie, která by měla dohlížet na korupci a praní špinavých peněz ve fotbale. To je tedy souhrn nejdůležitějších témat, která zatím v kinosále Hotelu Praha padla. Jan Kaliba, Radiožurnál.

Pád lešení zranil dělníka v Karlových Varech

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
Lešení, které se dnes dopoledne zřítilo v Karlových Varech, zranilo jednoho muže. Ten leží v současné době v karlovarské nemocnice. Jeho zranění jsou sice těžká, ale na životě ho neohrožuje. Pád konstrukce zřejmě nezpůsobila lidská chyba, ale nešťastná náhoda.

Andrea STROHMAIEROVÁ, redaktorka:
Událost se stala kolem půl jedenácté dopoledne. Dělníci rozebírali lešení po skončené opravě čtyřpodlažního domu v městské části Drahovice. Když konstrukci rozebrali do výše mezi prvním a druhým patrem, lešení se převážilo, spadlo na chodník a do silnice. Popsal událost jeden z dělníků.

dělník:
Při demontáži, při odkotvení nám lehlo lešení.

Andrea STROHMAIEROVÁ, redaktorka:
Právě on byl na lešení při jeho zřícení. Stačil se ale chytit zábradlí jednoho z balkonů a tím zachránit. Jeho kolega se zřítil s lešením, utrpěl poranění hlavy a byl okamžitě převezen do nemocnice. Jaký je jeho stav, to uvádí mluvčí Zdeňka Marková.

Zdeňka MARKOVÁ, mluvčí:
Bylo diagnostikováno zranění hlavy, další zlomeniny, to znamená poranění těžšího typu.

Andrea STROHMAIEROVÁ, redaktorka:
Podle Karla Ježka, otce majitele firmy, se nejedná o špatný pracovní postup, ale zřejmě o nešťastnou náhodu.

Karel JEŽEK, otec majitele firmy:
Myslím spíš, že to byla nešťastná náhoda, že lešení bylo kousek odkloněný od..., nebylo ve svislý poloze při tý demontáži a že mohlo dojít k nějakýmu převrácení, no.

Andrea STROHMAIEROVÁ, redaktorka:
Na místě stále pracuje zvláštní skupina, aby zjistila, co bylo vlastně příčinou pádu lešení. Pro Radiožurnál Andrea Strohmaierová, Karlovy Vary.

Tváře bývalých příslušníků StB na Václavském náměstí

Daniela KARAFIÁTOVÁ, moderátorka:
Kariérní životopisy a podobizny osmadvaceti příslušníků komunistické tajné policie. To je výstava nazvaná Tváře moci. Její autoři z Ústavu pro studium totalitních režimů tak chtějí veřejnosti představit alespoň několik příslušníků StB a komunistické kontrarozvědky, kteří působili v letech 1948 až 1989. Kritici expozice, kterou autoři odhalili na pražském Václavském náměstí, ale namítají, že ústav bez souvislostí pranýřuje náhodně vybrané agenty. Jeho ředitel Pavel Žáček ale namítá, že pronásledování a udávání by mělo dostat konkrétní jména.

Pavel ŽÁČEK, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
Já se toho nebojím. Jsou to fakta naprosto potvrzená archivní materiály, jsou zachovány jejich personální kádrové složky, kde je ten jejich služební postup. Není to o žádných jejich vztazích rodinných nebo nějakých osobních údajích. Je to o tom, co dělali, co vykonali jako veřejní činitelé, jako zaměstnanci státu, kteří ale pracovali pro tu jednu stranu, která tady před rokem 89 vládla.