Pamatujete dobu, kdy vznikala pardubická sídliště? Na výstavě se můžete vrátit v čase

7. prosinec 2025

Možná jste na sídlišti vyrůstali, měli tam školu nebo jste s oblibou jezdili panelákovými výtahy za kamarády. Sídliště jsou fenoménem české kultury. Jak změnila tvář Pardubic?  

Východočeské výlety vás zvou na velkou výstavu Život na sídlišti: Pardubice 1945 až 2000. Připravilo ji Východočeské muzeum v Pardubicích, v prostorách hospodářských budov pardubického zámku si ji můžete prohlédnout až do počátku roku 2027.

Obecně se uvádí, že na sídlišti vyrůstala nebo žije až třetina obyvatel naší republiky. Pardubice se po druhé světové válce začaly, zejména díky chemickému průmyslu, rychle rozvíjet a potřeba nových bytů byla naléhavá. Mezi lety 1945 a 2000 v Pardubicích vyrostlo přes 23 tisíc bytů a domov v nich našlo více než 53 tisíc lidí.

Unikátní modely sídlišť. Jaká byla skutečnost?

Výstava představuje unikátní architektonické a urbanistické modely ze sbírky Východočeského muzea. Návštěvníci tak mohou sledovat, jak pardubická sídliště měla původně vypadat a jaká byla realita. Ne všechny, mnohdy ambiciózní projekty, se totiž podařilo realizovat.

Snímek z vernisáže výstavy Život na sídlišti

Na výstavě se dozvíte, jakým způsobem bylo navrženo nejstarší pardubické sídliště Dukla, jak vznikaly finské domky v severozápadní části města, sídliště Tesla nebo Višňovka. Expozice přibližuje také zajímavosti o urbanistických vizích Jana Krásného a Miloše Návesníka, kteří formovali podobu pardubických Polabin.

Autorem výstavy i stejnojmenné knihy je vedoucí historického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích Jan Ivanega. Historii pardubických sídlišť začal mapovat v roce 2023, a to nejen v archivech, ale samozřejmě také v terénu. Součástí projektu se tak staly také vzpomínky samotných obyvatel sídlišť. Tvoří významnou část výstavy, v expozici si je můžete poslechnout nebo je uvidíte zaznamenané na zdech.

Atypické hřiště v Polabinách III, 1973

V projekční části výstavy se můžete podívat na archivní filmové snímky a prohlédnout si velkoformátové fotografie, přibližující výstavbu sídlišť, stěhování do nových bytů i všední život s momentkami před samoobsluhou nebo na hřištích mezi paneláky.

Rodinám s dětmi výstava nabízí hrací stůl urbanisty a koutek inspirovaný někdejšími hřišti z Polabin. Usednout můžete do dobové sedací soupravy a uvidíte také další bytové vybavení a doplňky éry socialismu. Pokud vás téma zajímá víc, výstavu Život na sídlišti si můžete projít přímo s autorem Janem Ivanegou, a to v rámci komentovaných prohlídek. Ty nejbližší se budou konat 27. prosince, 7. a 24. ledna.

Přednádraží na plánech a zmizelá kaple

S historikem umění Janem Ivanegou vám v audiu představujeme nejen muzejní expozici, ale také zajímavosti vybraných pardubických sídlišť. Týkají se například bytového komplexu nedaleko „Kostelíčku“, kostela Panny Marie Bolestné na nároží ulic U Kostelíčka, Dašická a Štrossova, který byl v poválečné éře navržen poměrně velkoryse. Zastavili jsme se také u zajímavé vitráže jednoho z tamních domů.  

V pozadí stavba obytného bloku na sídlišti Přednádraží s kaplí sv. Marka, 1957

V reportáži také přibližujeme rozsáhlý projekt pardubického Přednádraží, z něhož byl uceleně zrealizovaný pouze jeden bytový blok. Na jeho okraji se památkáři, společně s autorem architektonického návrhu, snažili zachovat kapli sv. Marka. Ta ovšem musela výstavbě ustoupit. Vydali jsme se také do jednoho z okrsků největšího sídliště v Pardubicích, do Polabin. V audiu se dozvíte, jaké typy panelových domů tu postupně vznikaly a jakou roli v urbanistickém pojetí sídliště sehrály volné plochy a zeleň.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.