Pardubického policistu proklepnul kurz FBI. Jel na něj do Ameriky

Zástupce vedoucího z Odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie Pardubického kraje se zúčastnil kurzu takzvané Národní Akademie ve Virginii.

„Tento kurz je určený primárně pro americké policisty. Pořádá ho, vede, financuje FBI, ale účastníky nejsou její pracovníci. Jde o policisty z různých policejních součástí. Od šedesátých let tam americká strana začala zvát i zahraniční partnery,“ vysvětluje David Kakrda.

„Na celou věc jsem pyšný. Jsem rád, že jsem se tam dostal. Účastnili se lidé v pozicích lídrů, manažerů. Někteří pod sebou mají až tisíce policistů. Nejde o to, aby se člověk stal lepším policistou, ale spíš lepším šéfem, lepším profesionálem na své pozici. Aby poznal své silné a slabé stránky. Jde taky o sdílení zkušeností s ostatními kolegy ze světa.“

Přijímací proces

Jak se vůbec český policista na tento kurz dostal? „Přišel oběžník z policejního prezidia se základními informacemi. Poradil jsem se doma, poradil jsem se s vedoucím. Vstoupil jsem do celé procedury, která vyvrcholila mou účastí v Americe.“

FBI|foto: Michal Jindra

Policejní prezidium dělalo podle Kakrdy jakýsi předvýběr. „Testovalo tam naši motivaci, schopnost předávat zkušenosti a jazykové znalosti. Motivační pohovor byl vedený v angličtině. Pak to převzala americká ambasáda. Dělali si veškeré šetření kolem mé osoby – otisky prstů, zdravotní dokumentaci. Byla taky další jazyková zkouška. Následná výuka pak byla intenzivní, náročná.“

Na samotě s plným servisem

Samotný areál, kde se kurz odehrával, leží v pustině, zhruba 40 mil od Washingtonu. „Zahrnuje komplex budov. Najdeme tam lékařskou péči, obchod, dokonce i restauraci, nonstop otevřenou knihovnu, několik sportovišť. FBI tam cvičí i své agenty. Na první pohled se od nás odlišovali. Nosili modrá trička, my jsme měli zelená trička. Kurz trval deset týdnů.“

A nejsilnější zážitek pro Davida Kakrdu? „Ze všeho nejzajímavější byla profesionální, ale i přátelská atmosféra mezi kolegy. Nikdy jsem neměl pocit, že tam jsem sám, napospas kurzu…“