Pardubicko před 90 miliony lety: Kde přesně se proháněli dinosauři, mosasauři či pterosauři?

„Na našem území skutečně bylo moře, takže teď bychom se nacházeli asi tak devadesát metrů pod hladinou moře a kolem nás by plavali osmimetroví žraloci, velké želvy, a další predátoři. Bylo by to velmi zajímavé, ale taky velmi nebezpečné potápění,“ usmívá se popularizátor paleontologie Vladimír Socha.

Burianosaurus z Kutné Hory

Protože naše území pokrývalo z velké části moře, máme tu velmi málo pozůstatků suchozemských dinosaurů. Asi nejznámější je Burianosaurus.

Čtěte také

iROZHLAS

Burianosaurus je nový druh, zjistili čeští vědci. Žil o třicet milionů let dříve než tyranosaurus

„Nedaleko Kutné Hory se našla stehenní kost a několik dalších úlomků. Byl to takový menší - tři až čtyři metry dlouhý - býložravý dinosaurus, který se tady potuloval před devadesáti pěti miliony lety po ostrůvcích tropického souostroví. Ta kost je dnes uložena v Národním muzeu. Repliky najdete i jinde po republice.

Mosasaurus z Dolního Újezdu

V Regionálním muzeu venkova v Dolním Újezdu je k vidění čelist mosasaura.

„Mosasaurus byl velký mořský plaz blízce příbuzný dnešním hadům a varanům. Byli to takoví kříženci mezi ještěrkami a dnešními velrybami. Na délku měli kolem dvanácti až osmnácti metrů, skuteční giganti, vrcholoví predátoři,“ popisuje Vladimír Socha a vypráví příběh nálezu:

Mosasaurus|foto:Jan Šesták, Dinosauria Museum Prague, ©

„Asi patnáctiletý mladý muž našel prý snad při vykopávání kořenů hrušně tuhle čelist na malém kusu kamene. Originál tohoto vzácného nálezu je dnes ve sbírkách Národního muzea. Je to jeden z mála nálezů na našem území,“ říká paleontolog.

Pozůstatky dinosaura v Srnojedech

Také Srnojedy u Pardubic se mohou pochlubit pozůstatkem dinosaura. Je to Albisaurus scutifer, v českém překladu ještěr od Labe nesoucí šupiny. Tohoto dinosaura poprvé popsal přírodovědec Antonín Frič v 19. století. Možná to mohl být jeden z obrněných dinosaurů.

Čtěte také

Někteří dinosauři byli teplokrevní a měli peří. Burian s Augustou by se divili

Ptakoještěr ze Zářecké Lhoty

U Chocně byl zase objeven jediný dnes známý český ptakoještěr.

„Pterosauři jsou někdy omylem řazeni mezi dinosaury, ale byli to jejich evoluční bratranci – velmi zajímaví tvorové. V roce 1880 byla objevena při těžbě štěrku v Zářecké Lhotě část kostry křídla stará 92 milionů let.

Místní dělníci si s kostmi prý tenkrát házeli, brali to jako kuriozitu. Naštěstí šla kolem paní Tomková, krupařka z Chocně, která věděla, že se o tohle téma zajímá místní lékárník František Hlaváček. Ten stihl zachránit šest úlomků křídla, poslal je do Prahy profesorovi Antonínu Fričovi a ten nazval tohoto tvora Cretornis hlavaci po panu Hlaváčkovi,“ doplňuje popularizátor paleontologie Vladimír Socha.

Co si myslí Vladimír Socha o označení politický dinosaurus? A kdy vyjde jeho pohádková kniha Bylo nebyl v druhohorách? Poslechněte si více v záznamu pořadu.