Pavel Maurer: Chcete kvalitu? Vybírejte chléb takhle!
Nezplesniví, vydrží, chutná. Chcete takový chléb? Pak musíte riskovat. To ve své nedělní glose radí Pavel Maurer, když se zamýšlí nad kvalitou chleba v českých obchodech.
Doma v kuchyni mám v papírovém sáčku dva krajíce chleba. Před pěti dny jsem je nedojedl v malém bistru, kde je dávají k polévce. Nerad plýtvám, takže jsem zbytek vzal domů pro sýkorky. Jenže tentokrát ho ptákům nedám.
Chleba je totiž stále tak měkký a voňavý, jako když jsem jej koupil. A chutná skvěle! Hned jsem to byl vyzkoumat a prozradili mi s tajemným a hrdým výrazem ve tváři, že chléb zavážejí z malé pekárny u Mělníka.
Samozřejmě mají vlastní kvásek – záruku kvality, chuti a trvanlivosti. Pro bližší informaci upřesňuji, že kváskový chleba je nejen chutný, ale též lépe stravitelný. Celý proces výroby je sice pomalejší, ale o to přirozenější než za použití rychlého droždí.
Droždí je zdánlivě ekonomičtější, ale naše tělo má o to více starostí, aby potravinu zpracovalo. Nehledě na to, že kváskový je vždy lepší.
Když k nám jede babička Alenka z Plzně, nechceme čokoládu pro děti ani novou stavebnici, ale první, o co žádáme, je: „Přivez ten váš výborný chleba, co jej peče ta vaše parní pekárna!“
Pekárna má chleba na záznam (jako to bývalo za války) a Plzeňáci si na něj rádi a bez reptání počkají ve frontě. Počet kusů je omezen. Dobrý chleba – to je fakt požehnání!
Před mnoha lety jsem v Saigonu navštívil jednoho Čecha a jeho první zamračená otázka byla: „A kde máš chleba?“ Tehdy mi poprvé došlo, jak jsem se provinil proti chuti a zvyklostem.
Od té doby si dávám pozor a neustále pátrám po kvalitním chlebu. Aby vydržel víc než dva dny, nedrolil se a byl kváskový.
Abyste poznali i vy ten správný chléb, musíte prostě riskovat: kupovat očima, ptát se po pekařovi, dávat přednost spíše menším než obřím pekárnám. A hlavně jej jíst a sledovat, jak dlouho vydrží.
Nenechte se okouzlit tím, že je třeba tmavý, protože může být přibarven. Zárukou kvality není ani dobře propečená a pružná kůrka. Důležitá je chuť chleba a jeho jasný životopis.
Držím palce a loučím se s vámi slovy, kterými vždy začínal oběd u naší prababičky: „Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny…“
