Pět písmen a zážitek na celý život. Expozice S.K.L.E.M. je výjimečná

8. květen 2021

Východočeské muzeum v Pardubicích znovu otevřelo stálou expozici moderního českého skla. Díky velkorysé a působivé instalaci díla předních českých umělců dostávají další rozměr.

S.K.L.E.M.  jako Svět krásy, lehkosti, elegance a magie podle Iva Křena. Tak se jmenuje stálá expozice českého skla v jižním křídle pardubického zámku. A přesně do tohoto světa vás také vtáhne. Obklopí vás totiž hra světel a stínů, kontrastů, barev a linií. Není to jen podívaná pro oko, další křehké tóny a jemná krása se k vám ponese díky hudbě na skleněné nástroje.

Největším dílem v expozici je Křišťálový Betlém Jaromíra Rybáka

Expozice moderního českého skla představuje originální díla i design českých sklářských výtvarníků, a to od druhé poloviny 50. let 20. století až do současnosti. Výstava nabízí přes 160 skleněných plastik od více než sedmi desítek autorů. Mnozí z nich jsou dnes světově uznávaní umělci, v tom také spočívá význam a věhlas pardubické sbírky. Za tím vším ale stojí i práce a také prozíravost kurátorů Východočeského muzea, kteří sbírku českého ateliérového skla v minulosti rozšiřovali a činí tak i nadále.  

Tunel jako Machoňova pasáž

Koncepci expozice skla vytvořil dlouholetý kurátor uměleckoprůmyslových sbírek Východočeského muzea v Pardubicích Ivo Křen. V neděli 9. května 2021 uplyne rok od jeho nečekaného skonu. Jeho památku muzeum připomíná nejen s názvem expozice, kterou navíc doplňují i Křenovy grafiky, v současné době také otevírá Studijní knihovnu Iva Křena. Jedná se o specializované odborné pracoviště, zaměřené na výzkum sklářského umění s přesahy k dalším uměleckým a uměleckoprůmyslovým oborům.

Expozice skla má promyšlenou podobu, tu jí vtiskly pražské architektky Regina Loukotová a Klára Doleželová. „Výstavní prostory mají podobu imaginárního města, která může, ale také nemusí, evokovat Pardubice,“ vysvětluje kurátor uměleckoprůmyslových sbírek Východočeského muzea Jan Ivanega. „V první místnosti vstupujeme na periferii města. Ta vždy vzniká až naposledy, a proto tady, na periferii, najdeme ta nejmladší díla.“

Dva sály spojuje tunel s efektně nasvícenými skleněnými plastikami. „I ten připomíná pardubické reálie, je to taková Machoňova pasáž. Tento prostor má ale svůj expoziční význam. Zatímco v prvním sále jsou umístěna rozměrná díla, intimnější prostředí tunelu potom umožňuje soustředěné pozorování menších prací,“ dodává kurátor.

Hra světla a stínů v expozici českého ateliérového skla

Z periferie města se návštěvníci dostanou i na pomyslné náměstí, kde jsou v dramatických kompozicích rozmístěné velké plastiky. Největší dílo sklářského výtvarníka Jaromíra Rybáka dominuje pomyslnému kostelu a samostatné části prostoru v druhém sálu. Jedinečné dílo, které dosahuje výšky dva a půl metru a váží přes tři tuny, vytvořil autor z vysoce olovnatého křišťálu a zobrazil v něm příběh lásky, naděje a lidské pokory.

Celá řada výtvarníků není ve sbírce zastoupena jen jedním dílem. „Kromě toho, že návštěvníci mohou sledovat odlišné trendy a dobové výtvarné koncepce, mohou si zároveň všímat i postupného autorského vývoje a proměny stylu nejvýznamnějších osobností českého ateliérového skla,“ dodává Jan Ivanega.

autor: BRA
Spustit audio

Související