Petr Voldán: Podprůměr, který tolik nebolí

Čas od času se v médiích objevují informace, že v něčem zaostáváme za unijním, evropským nebo světovým průměrem. Ne ze všech takových kritických hodnocení bychom si ale měli dělat hlavu, soudí autor dnešní glosy Petr Voldán.

K podprůměru mám osobně vyhraněný, řekněme převážně odmítavý vztah. Jestliže je někdo podprůměrný ve škole a přitom je jasné, že má tzv. “na víc”, nemám pro podobný podprůměr pražádné pochopení. Což by mohla potvrdit moje rodina. Podobně nevraživě sleduji i podprůměrné výkony sportovců, zjevně zaviněné lajdáctvím nebo nezájmem, kontrastujícím s většinovou výkonností a dříve prokázanou kvalitou. Vadí mi i jiný druh podprůměrnosti - například naše - podle mého trestuhodné -zaostávání za evropským průměrem v odměňovaní pedagogických pracovníků.

Bludiště a lidé

Ale teď se podívejme na opačný pól. Na podprůměrnost, za kterou nemá cenu se stydět nebo kvůli ní projevovat až sebekritické sebemrskačství. Aktuálně vyznívaly v kritickém duchu zprávy o tom, jak jsme pod evropským průměrem práce z domova. Nechci používat mezinárodní výraz home office, když máme srozumitelný náš. Možná nezní někomu tak světácky, ale ona ta světáckost není v tom, kolika cizími výrazy prošpikujete svou řeč. To jen na okraj.

A pokud jde o práci z domova - evropský průměr je prý asi pět procent zaměstnanců, kdežto náš čtyři. To je vážně propastné a kritiky i rozborů hodné. Jenomže ten rozbor by možná ukázal třeba naši poněkud jinou skladbu zaměstnanosti v oborech než má vysoce hodnocené Lucembursko nebo Finsko. Těžko lidé z mnoha našich montážních fabrik mohou doma skládat auta, zatímco počítačoví experti nebo specialisté z informačních technologií práci z domova asi víc využijí. Zmíněné země mají v těchto směrech, myslím si, větší podíl zaměstnanců.

Vlajky států a Evropské unie

Podobně jsem kroutil hlavou nad kritikou, že jsme pod průměrem Evropy v ochotě stěhovat se za prací. Jestli ono to nebude také tím, že je u nás poněkud jiná situace na trhu s byty a také možnosti lidí si jiné bydlení pořídit. Navíc jsme země, oproti některým příkladným, podstatně menší, takže lze lépe dojíždět. Úsměvné bylo takové srovnání se Spojenými státy.

Proto bych rád jen poznamenal, berme některé naše podprůměry s nadhledem, protože při průměrné snaze se nad nimi zamyslet to zase až tak zle s námi nevypadá. A teď už úspěšný pátek i celý víkend.

autoři: Milan Baják , pvo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.