Petr Voldán: Rádio, společník s důvěrou
Devadesát pět let od zahájení pravidelného vysílaní - to je výročí rozhlasu, které jsme si společně s vámi - posluchači - připomínali také o víkendu. I autora dnešní pravidelné glosy těší, že se rozhlas stále umísťuje mezi institucemi, kterým nejvíc věříte.
Pětadevadesát, to je solidní věk, souhlasíte? Možná si ani neuvědomujeme, že tehdejší Československo jako druhá evropská země zahájilo pravidelné rozhlasové vysílání. Už jsme takoví, že když něco roky funguje, bereme to jako odvěkou samozřejmost a moc o podobných zvláštnostech, originalitách ani nepřemýšlíme. Nakolik rádio a rozhlasové vysílaní doslova vrostlo lidem “pod kůži” mně osobně už roky dokazují některé lakonické výroky z mého okolí.
Třeba slogan “říkali to v rádiu” slýchávám dodnes a beru ho jak s pocitem příjemným, tak s lehkým nadhledem a úsměvem. Nejsem si sice občas jistý, jestli v něm není i trocha ironie, jako že, když to říkali v tom rádiu, tak to asi tak bude, ale jisté poselství v tom slyším. Něco jako projev důvěry v důvěryhodnost informace, což je fajn, ale - byť to zní jakkoli otřepaně, je to i určitý závazek. A z pravidelného umístění rozhlasu mezi nejdůvěryhodnějšími institucemi v jakési “top desítce” můžeme mít všichni “rozhlasáci” dobrý pocit.
Což neznamená, že sem tam nevyrábíme i “boty”. Tedy zmetky. Ale o nich se zpravidla ani jinde při výročích tolik nemluví. Spíš bych se na skok zastavil u stále se vynořujících spekulací o problémech další existence tradičních médií, rozhlas nevyjímaje. Jsem v tomto ohledu víc optimista než pesimista, i když je jasné, že i rádio musí jít s dobou. Ale pořád věřím, že rozhlas tu bude dál, i když si ho stále víc z vás ladí i na internetu a někteří si tam i doslova “vyzobávají” to nejzajímavější z rozhlasových nabídek k poslechu v časech, které se hodí právě jim.
Jde tedy o to, aby bylo z čeho vybírat, ať už pro přímý poslech nebo ony fajnšmekry, lovící na internetových sítích oblíbené “obrazné” rozhlasové vlny. A my si musíme - s obdivuhodnou pětadevadesátiletou zkušeností v zádech - neustále uvědomovat moudrost, která se ani s léty nemění. Jak už konstatoval polský básník Julian Tuwim - “rozhlas je skvělý vynález, stačí pohyb ruky a je ticho.” Ale teď už úspěšné pondělí i celý týden.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
