Petr Voldán: Z čeho jsem vyrostl
Do dalšího roku jsme vkročili už v noci z úterý na středu, ale možná ještě pořád tak nějak promýšlíte, jak si s tím rokem 2020 co nejlépe poradit. Právě o tom je i dnešní glosa Petra Voldána, který téma uchopil opět s trochou nadsázky.
Už jen ty dvojky vypadají zajímavě, až magicky. A dovedu si představit, jaký navíc nastane mazec, až se v kalendáři přiblíží přímo okouzlující kombinace 2.2.2020, 20.2.2020 a nebo nejpřitažlivější 22.2.2020. Tyto únorové termíny bezpochyby přivodí mnoha lidem stavy omamné, až hysterické.
Ale o ty kouzelné dvojky mi dnes až tak úplně nejde
Jde o start do tak číselně sice pozoruhodného, ale jinak jen v pořadí dalšího roku, který nás čeká. Jako pokaždé o tom všichni tak trochu přemýšlíme. A k tomu se na nás sypou odevšad rady. Dobře míněné - bylo by dobré něco shodit, trošku větší přesnosti by také neškodilo, v dílně i v garáži to maličko uspořádat už potřebuje.
Čtěte také
A pak jsou rady svým způsobem agresivnější, často podsouvané reklamou. Bez členství v našem fit centru se neobejdete, když koupíte náš letní zájezd už při silvestrovském ohňostroji, uděláte „kauf“ roku, odstartujte nový rok s naším mega důkladným kartáčkem na zuby a nebo - nezapomeňte si na celý rok zajistit tu nej - nej - nejlevnější energii, bleskový internet a nejplynovatější plyn.
Leckdo si určitě poradit nechá, je to jednodušší, než vzít rozum do hrsti. Vlastně ho raději roztočit v hlavě. Dovedu to pochopit. Na druhé straně jsem ale už z lecčeho vyrostl.
Nějaké to kilo by vážně neškodilo ztratit a v dílně sem tam také tápu. Ale zatím nic podobného jsem nevyřešil tím, že jsem si to odsouhlasil u posledního doušku sektu a zařekl se, že například letos už fakticky ten plot dodělám.
Ovšem, když jsem - klidně i v březnu - pochopil, že bez dřeva objednaného včas nebude v krbovkách hořet, tak dřevo bylo. A to se týká i jiných rozhodnutí, představ nebo snů. Včetně těch vznešených, až státotvorných.
I tady platí slova údajně Pythagorova
Jeho věta matematická nebyla z mých oblíbených, ale ta, kterou jsem četl od řeckého učence včera mi mluví z duše. “Vzdělávejte děti a nebudete pak muset trestat dospělé”. To je panečku předsevzetí, co říkáte? Lepší, než ta, ze kterých jsem už vyrostl.
A teď už úspěšné vykročení do toho pěkně zakulaceného roku 2020.
Související
-
Petr Voldán: Máme doma vesmír
Když vám teď přečtu titulek dnešní glosy, budete možná kroutit hlavou. A někdo si třeba hned řekne, tak to se mě netýká. Na tak rezolutní reakci bych si ale dal(a) pozor.
-
Petr Voldán: Fotografie někdy kradou duši
Titulek dnešní glosy je opět trochu nadsázkou. Nicméně na konstatování a zároveň i titulku “Fotografie někdy kradou duši” přece jen i podle vědců něco je.
-
Petr Voldán: Přemnožení medvědi útočí
Zatímco na Broumovsku se venkov potýká s vlky, jinde v republice útočí medvědi. Sice plyšoví, ale radnice s nimi mají také spoustu práce. Proto se jim věnuje i Petr Voldán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
