Plán je nemít plán. Za čtvrt roku objede cyklista všechny české obce na D
Na začátku léta rozjel Jan „Honza“ Kohoutek svůj projekt #D352. V sedle sdíleného kola dorazí do všech 352 „déčkových“ obcí. Cesta dlouhá 6 500 kilometrů má taky charitativní podtext.
„Chtěl jsem podpořit neziskovou organizaci Domestici, která dělá osvětu na téma paliativní a hospicové péče. Zároveň bych si chtěl užít léto, abych se otevřel trošku světu a nabídl svému životu takovou tu všednodenní radost z toho, co a koho můžu potkat. A to mě na tom baví. Ten plán je vlastně nemít plán během dne. Což potom způsobuje krásné momenty,“ popisuje.
Jedu hned
Sdílené kolo považuje Kohoutek za symbol. „Symbol možnosti zpomalit a vnímat tu cestu okolo sebe. Protože kdybych jel na svém odlehčeném kole, tak furt je to výzva, ale myslím si, že bych jel mnohem rychleji. Mám průměrnou rychlost nějakých 15 až 17 kilometrů za hodinu podle terénu. Je to symbol nečekat na dokonalé podmínky a prostě začít. Nehledě na to, co mám. Nechci znít jako nějaký šaman, ale myslím si, že v dnešní době kolikrát čekáme na to, až budou ty dokonalé podmínky, abychom teda s něčím začali. Tohle se přesně chci odnaučit.“
Aktuálně se dobrodruh blíží k polovině objetých míst. Cíl chce splnit do půlky října. „Jezdím za starosty, ťukám na úřady. Někteří říkají, že mě čekali, další se diví, co tam chci, že nemají čas. Přístup je pokaždé jiný. Snažím se otevírat téma paliativní péče, bavit se s nimi o tom, jak to mají v té obci, jestli podporují nějaký hospic a podobně.“
V každé obci by chtěl na charitu vybrat tisíc korun. „To se rozhodně ne vždy splní. Ale zase jedna obec přispěla 10 tisíc korun a stala se rekordmanem celé sbírky, za což jí moc děkuju. A pak jsou obce, které se k tomu stavějí negativně, že jim toho chodí hodně a nemají zájem. Někteří ale změní názor při osobním kontaktu a podobně.“
Jak dobrodruh plánoval cestu? Pomohla mu AI? Kde přespává? A může myšlenku podpořit i veřejnost? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.