Planičkův orloj je jedinečný. Osud jeho autora ale spíš děsí
Čtyřicet ozubených kol a zajímavý mechanismus. Dílo vyučeného krejčího, který zabil své dvě ženy, vznikalo z touhy uspět a stvořit něco velkolepého. Orloj vystavuje Městské muzeum Ústí nad Orlicí.
František Planička pocházel ze Slatinek u Prostějova. Narodil se v roce 1872 a vyučil se krejčím, i když ho od útlého věku zajímaly spíš nejrůznější stoje a zařízení. Desátého května 1908 se jeho život ale změnil. Cestou z vesnické tancovačky ubil svoji ženu sekerou. Původní trest smrti byl Planičkovi nakonec pozměněn na 20 let vězení.
Věznice na Borech v Plzni měla dobře vybavenou knihovnu a František Planička tam měl dost času studovat strojnictví a mechaniku. Věnoval se také astronomii. Už ve vězení stvořil svůj „učňovský stroj“, jak ho později nazval ve svém životopise. Použil při tom nejrůznější dostupné materiály, jako cívky od nití, kousky látky nebo lepenky.
Údajně za dobré chování, ale spíš kvůli tomu, že Planičku vězeňská služba měla za blázna, byl v polovině trestu, tedy po deseti letech, nakonec propuštěn na svobodu. Po propuštění v roce 1918 začal František Planička pracovat na „tovaryšském orloji“, který je dnes součástí stálé expozice orlickoústeckého muzea.
Patnáct ciferníků a velké plány
František Planička sestrojil interiérový skříňový astronomický orloj, vysoký 2,4 metru a široký 1,63. Hloubka orloje přesahuje 0,5 m a orloj váží přibližně 330 kg. František Planička s tímto orlojem začal objíždět výstavy. Například Výstava těl. výchovy a sportu Čsr. v Pardubicích ve třicátých letech 20. století představila „Sensační vynález krejčovského mistra v Borské trestnici“. Zachovala se také dobová pohlednice orloje z výstavy v pražském Klementinu.
Základ mechanismu orloje tvoří cca 40 ozubených kol a pastorků a 15 řetězových rozet jako součástí řetězových převodů nebo závažových pohonů. Roční řetěz je sestaven z 2912 součástí. Orloj pohání dvě velká závaží, dvě závaží střední velikosti a tři závaží malá. Orloj zaznamenává hodinový čas, východ a západ slunce, roční období, rovnodennosti a obratníky, dráhu naší země a bod, mezi kterým znamením a souhvězdím se nachází, zatmění Slunce a Měsíce, stejně jako roky přestupní a má i další funkce.
František Planička toužil po dokonalejším orloji a s kralupským lékárníkem Jaroslavem Pacovským, hlavně pak s jeho kapitálem, založil firmu na výrobu interiérových orlojů. Malosériovou výrobu zahájili v roce 1921. Firmě se ale příliš nedařilo, hodiny byly často poruchové. Do dnešních dnů se ale řada malých interiérových orlojů zachovala. Společné podnikání skončilo o rok později, bohužel s velkým prodělkem. To mohlo být i důvodem sebevraždy lékárníka Pacovského.
Život Františka Planičky končí v roce 1936. Tehdy zastřelil svoji druhou manželku a potom zbraň obrátil proti sobě. Planičkův orloj byl dlouho nezvěstný. Do orlickoústeckého muzea se orloj dostal s největší pravděpodobností díky přepravci železniční dráhy, kdy už o orloj po smrti jeho autora nikdo nejevil zájem. Podle štítku upevněného nahoře na rámu orloje ale hodiny patřily v určitém mezidobí jisté Anně Hornové, jejíž totožnost se nepodařilo určit.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
