Podle nosa poznáš kosa a podle zlata se poznal Cikán – i to dosvědčuje výstava Poklad Romů v Muzeu romské kultury

Amare somnaka čili Poklad Romů je název výstavy, která poodhaluje tajemství romského šperku. Její kurátorka Jana Horváthová vysvětluje:

„Ten název výstavy Poklad Romů je takový dvojsmysl. Je to výstava o romském šperku, ale my tím pokladem nemyslíme jen ten zlatý a stříbrný, ale my tím myslíme, že ten zlatý a stříbrný šperk historický tradiční je takovou otevřenou bránou k duchovní romské kultuře, protože ikonografie na těch špercích nás právě vede do hlubin romského světa. Jsou tam různé symboly, které vycházejí až z romských pohádek, z romské mytologie, z představ o různých duších, které prolínají tento svět. Jsou tam doklady o tom, čemu Romové věřili, jakými silami je ten svět ovládán. Takže my tím myslíme, že právě i výstava šperků by mohla být jakýmsi otevřeným oknem k duchovní romské kultuře.“

Výstava má dvě části: v jedné představuje staré romské šperky a ve druhé díla současných romských šperkařů.

„Co se týče té nejstarší části výstavy. Samozřejmě je velmi těžké shromáždit staré šperky, protože materiální kultura Romů se díky tomu pohyblivému způsobu života těžko uchovala, ale máme tam i šperky z 18. století, které se dochovaly, zejména vajdovské řetězy. Máme i repliku vajdovského poháru, jehož jediný světový kus takového poháru se nachází v muzeu v Banské Bystrici. Ale máme i různé šperky přímo z rodin, jako třeba křestní medailony, které se nám podařilo získat a které si předávaly Romové z generace na generaci a dost často jdou tvořeny také mincemi s vyobrazením Marie Terezie – ta je velmi častá, anebo potom mince s Josefem II.“

Výraznou symboliku nacházíme například u šperků finských Romů Kále.

„Ty šperky jsou přímo spojeny se symboly, které sahají do romské historie. Například ženy nosí vždy náhrdelník ze tří kamenů, ty náhrdelníky jsou stejné délky, musí být tak maximálně ke klíčním kostem, aby žena neměla hlubší výstřih, což je nepřípustné, a ty tři kameny symbolizují tři cesty Romů do Evropy. Náušnice mívají tyto ženy buď dlouhé visací, anebo kruhovité a ten kruh symbolizuje glóbus, Zemi, po které Romové tradičně putovali. A uprostřed toho glóbusu bývá velice často srdíčko, což symbolizuje, že vždy putovali s otevřeným srdcem.“

Pozoruhodné šperky mají Romové olašští.

„Jejich šperk je tady v té tradiční části zastoupen nejvíce, protože oni dodnes stále ještě nosí hodně zlatých šperků. Jednak ty skupiny olašských Romů Kalderašů – měditepců, a potom Lovárů, což byli obchodníci s koňmi, to byly skupiny, které v rámci romských skupin byly jedny z mála, jejichž produkty řemesel byly odměňovány v penězích. Takže oni patřili relativně mezi nejbohatší a proto si také mohli dovolit mít nejvíce zlatých a stříbrných šperků. Asi i ostatní skupiny Romů, které se tehdy pohybovaly Evropou, by rády měly více zlata a stříbra, ale neměly tu možnost. Ale olašské skupiny Romů tu možnost měly a dodnes my víme, že olašští Romové věří, že to zlato je ochraňuje. Že má takovou magickou moc jednak samotný ten vzácný kov, a jednak šperk po předcích má tu sílu předků. Takže skutečně oni neberou ty své šperky jenom jako banku, jako uložení svého pokladu, ale i jako určitý ochranný předmět, který když na sobě nemají, tak dokonce udávají, že někteří jsou z toho psychicky špatní.“

Výstavu Poklad Romů můžete v Muzeu romské kultury v Brně navštívit do konce dubna.