Pohřebiště nebo obětní místo? Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu je opředena tajemstvím i pověstmi
Po Amatérské jeskyni je druhým nejdelším podzemním systémem u nás. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na jižní Moravě je dlouhá přes 18 kilometrů. Lidé ji navštěvovali už v období paleolitu. Kromě úkrytu byla jeskyně využívána i jako pohřebiště či svatyně. Dnes je přístupná jen výjimečně několikrát do roka. Strmou skálu nad portálem jeskyně s oblibou zdolávají horolezci.
Býčí skálu osidlovali již pravěcí lidé. Díky stabilní teplotě uvnitř jeskyně okolo 10°C byla příznivým útočištěm například v době ledové. Až archeologické nálezy odhalily, že jeskyně sloužila i jako pohřebiště či svatyně. První nálezy jsou zaznamenány už v 17. století, kdy se o jeskyni hovořilo jako o prokletém místě, kde se povalují lidské kosti.
Systematický průzkum zahájil v roce 1867 blanenský lékař a amatérský archeolog Jindřich Wankel. O dva roky později zde bratranci Felklovi objevili jeden z nejvýznamnějších nálezů, sošku bronzového býčka. Ta je nyní vystavena ve Vídni. Na jejich nález navázal Wankel podrobnějším průzkumem, který odhalil unikátní halštatské pohřebiště.
Jeskyně Býčí skála ovšem nedostala své jméno podle nálezu býčka, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Název je mnohem starší, pravděpodobně i v řádu stovek let, a o původu jeho vzniku existuje několik verzí. Může se vztahovat k pasení dobytka, kdy jeskyně mohla sloužit jako stáj. V pověstech se pak hovoří o ohnivých býcích či kravách.
Interiéry jeskyně, které jsou významným zimovištěm netopýrů, nejsou pro veřejnost běžně přístupné. Místní jeskyňáři však několik dní v roce pořádají dny otevřených dveří. Kvůli velkému zájmu návštěvníků je ale nutná rezervace předem.
Zajímavý je i exteriér jeskyně. Strmou skalní stěnu nad portálem s oblibou zdolávají horolezci. Z informační tabule je možné získat o nevšedním místě mnoho zajímavostí. Může to být příjemná zastávka na výletě Křtinským údolím z Adamova až k jeskyni Výpustek. Na trase je několik dalších malých jeskyní, například Jáchymka nebo fotogenický Kostelík.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
