Poklady pod rodinnými domy. Co se archeologům povedlo?

11. září 2022

Kultovní pravěká stavba u Litomyšle, pohřebiště pod Kunětickou horou, meč z doby stěhování národů. To jsou unikátní objevy archeologů z našeho kraje. Vydali jsme se s nimi přímo do terénu.

Archeologové mají plné ruce práce. Staví se nové infrastruktury, rodinné domy, obchvaty měst, silnice D35. A tak je v poslední době nejčastěji zaměstnávají právě záchranné archeologické výzkumy. Na druhou stranu ale nezanedbávají ani ty badatelské. Právě takový výzkum u Litomyšle teď přinesl skutečně unikátní objev pravěké kruhové stavby.

Na pole v katastru obce Nedošín u Litomyšle, jen kousek od silnice 1/35, archeology už loni přivedly nálezy keramiky a zlomky kamenných nástrojů. Sledovali totiž původ materiálu a jejich distribuci v rámci projektu, na kterém spolupracuje Regionální muzeum v Litomyšli se Slezskou univerzitou v Opavě. A objevili neolitický rondel, možná nejstarší v Čechách.

Na mírném návrší nedaleko říčky Loučné existovaly už v šestém a pátem tisíciletí před naším letopočtem osady. Sídliště, pro něž byla typická nejprve lineární a později vypíchaná keramika. Podle ní také kulturu tehdejších lidí označujeme. Nejzajímavějším objevem je rondel, kruhová stavba se vstupy do všech světových stran.

Badatelský výzkum pravěkého rondelu v Nedošíně u Litomyšle

„Jednoznačně se nedá určit, k jakým účelům sloužila, ale pravděpodobně to mohlo být místo, kde se setkávali lidé, zřejmě nějaká veřejná nebo kultovní stavba. Možná nám napoví také analýzy odebraného materiálu v laboratoři. Výzkum rondelu a příkopu okolo něho stále pokračuje,“ vysvětluje archeoložka Regionálního muzea v Litomyšli Jana Němcová.    

Urny byly pod tenkou vrstvou písku

Před dvěma lety se archeologové Východočeského muzea v Pardubicích pustili do záchranného výzkumu pod budoucími rodinnými domy a komunikací v Kuněticích, v lokalitě Za kovárnou. Objevili tam pohřebiště se šesti žárovými hroby ze starší doby železné, z období osmého a sedmého století před Kristem.  

Hroby obsahovaly celé kolekce keramických nádob. „Byla tam urna, velká amforovitá nádoba a menší doplňkové nádoby, především stolní keramika, jako jsou misky a šálky. V každém hrobu byl také kultovní předmět, jakýsi měsícovitý podstavec,“ upřesňuje archeolog Tomáš Záruba.

Žárové hroby objevené v Kuněticích obsahovaly keramickou urnu a množství dalších nádob, překrývala je jen několik centimetrů silná vrstva písku

„Nevíme přesně, za jakým účelem byly přidávány k urně s popelem i další nádoby. Jednalo se o vyjádření bohatství či společenského statutu zemřelého? Byly to nádoby prázdné nebo naplněné milodary, například pokrmem na cestu do zásvětí? Na tyto otázky by nám mohly částečně odpovědět chemické a přírodovědné analýzy, proto ukládáme v depozitáři také výplň nádob pro další zkoumání,“ dodává archeolog Záruba.

Archeologové v hrobech objevili také železné náramky či zlomek bronzové jehlice. „Pohřebiště bylo původně rozsáhlejší, ale mnoho hrobů už bylo zničeno během hluboké orby. Možná objevíme další, naše výzkumy by tu v budoucnu měly pokračovat, protože se v této lokalitě budou dál rozšiřovat komunikace a obytná zástavba,“ doplňuje Tomáš Záruba.

Vykuřovadlo z Dašic

V letošním roce se archeologické oddělení Východočeského muzea věnovalo záchrannému výzkumu pod plánovanými rodinnými domy v Dašicích. Výzkum, který měl na starosti archeolog Lukasz Wieslawski, přinesl řadu cenných poznatků o osídlení tohoto území v době železné. S ohledem na vymezenou plochu výzkumu ale archeologové nedokázali určit přesnou velikost tohoto sídliště.

V Dašicích archeologové objevili struktury budov starých více než dva a půl tisíce let a také stopy jejich ohrazení. K nejzajímavějším nálezům patří vykuřovadlo, keramická nádoba, která pravděpodobně sloužila pro zahoření uhlí nebo případně potom pro udržování žáru.

Největší archeologický výzkum

V letech 2018 až 2021 se uskutečnil v lokalitě poblíž Slatiňan záchranný výzkum v souvislosti se stavbou chrudimského obchvatu. „Byl to největší archeologický výzkum na Chrudimsku za posledních 150 let, co se týče délky výzkumu i objevených nálezových situací a artefaktů,“ vysvětluje archeolog Východočeského muzea Jan Musil.

Letecký pohled na záchranný výzkum obchvatu Chrudimi v roce 2020

Archeologický výzkum doložil intenzivní pravěké osídlení pokrývající období zhruba sedm tisíc let. „Archeologické situace byly dokumentovány ve 13 horizontech nad sebou. S podobnou situací se archeologové setkávají např. ve Středomoří či ve středověkých městech,“ vysvětluje Jan Musil.  

Výzkum potvrdil kontinuální osídlení tohoto území od mladší doby kamenné přes pozdní dobu kamennou, bronzovou až do doby železné. „Třešničkou na dortu bylo potom pohřebiště z doby stěhování národů, tedy z pátého století, což je naprostý unikát pro naši část východních Čech,“ zdůrazňuje archeolog Musil.

Archeologové ve Slatiňanech objevili neporušenou skleněnou nádobu. Byla umístěna v ženském hrobě doby stěhování národů 5. století

Překvapením pro archeology byly nálezy keramiky doby římské, která se na území východních Čech objevuje skutečně sporadicky. Mezi nejcennější objevy určitě patří hrob muže s dlouhým jezdeckým mečem (spathou) z období stěhování národů a z hmotných památek jsou to například podobně staré skleněné nádoby. „Jde o syrské importy a unikátní je to, že se nám je podařilo odkrýt v neporušeném stavu,“ říká Jan Musil a dodává, že další překvapení budou možná následovat. Archeologové se totiž mají do této oblasti opět vrátit, a to kvůli stavbě nové infrastruktury u Vlčnova.

autor: BRA
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.