Pokud zvládnete chlapa, zvládnete i kvásek, tvrdí s úsměvem kvásková kuchařka
Kváskový chleba u nás patří k těm nejvyhledávanějším. Podle některých odborníků se Češi do kvásku doslova zamilovali a vyrábějí si z něj pečivo v domácích podmínkách.
Tento trend nám v dnešní Radioporadně potvrdila kvásková kuchařka Jana Berková, která tzv. "kváskuje" už 15 let.
V pečení kvasového chleba se zdokonalila natolik, že pořádá pro zájemce kurzy a její výklad rozhodně není nudný. Kvásek přirovnává k průměrnému muži. Samozřejmě s velkým nadhledem.
Havajec a Eskymák
„Existují dva typy mužů. Havajec a Eskymák. Havajec rád tančí, divočí, žije s chutí! Ale má taky často hlad. Stejně jako kvásek, který máte v teple, třeba na kuchyňské lince. A pak je tu Eskymák. To je kvásek v lednici. Je tam ztuhlý, jen přežívá, málo jí, málo pije, je celý zpomalený,“ vysvětluje kvásková kuchařka Jana Berková. A na tomto příkladu vysvětluje, že umístění kvásku se určuje podle toho, jak často ho používáme.
„Čím starší kvásek, tím méně práce. To už je jak dospělý chlap. Nemusíte si ho dva dny všimnout. Zůstane pevný a stabilní,“ dodává Berková.
Proč je kvas zdravější než kvasnice?
Kvásek nahradí kvasnice, prášek do pečiva i sodu. A nahradí i různé zavářky do polévky, nástavby, které se dávají do čočky nebo bramboráku, všechno, do čeho se dává mouka. Je to pak stravitelnější. Ale proč?
Kvas je podle Jany Berkové zdravější proto, že neobsahuje kyselinu fytovou, zvanou fytát nebo fytin, která se nachází v obilovinách, luštěninách nebo různých semínkách. Neprospívá travicímu traktu, protože na sebe váže důležité minerální láky a brání jejich vstřebávání do těla. Existuje ale několik způsobů, jak množství kyseliny fytové snížit. Jedním ze způsobů je klíčení nebo kvašení.
Při kvašení totiž vzniká kyselé prostředí, v němž dochází k postupnému rozpadu fytátů, kterých je tímto způsobem odstraněno až devadesát procent.
„Fytin zůstává, pokud děláme pečivo z kvasnic. Ale kvásek mouku přetráví a pečivo zůstane krásně stravitelné. Kvasnicové pečivo v žaludku kvasí a není to příjemné. Pečivo z kvasu je šetrnější, krásně projde zažíváním, pro slinivku je to šetrnější,“ vysvětluje Jana Berková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
