Pomlázka, řehtačky i vůně konvalinek. Velikonoce očima folkloristky
Velikonoce nejsou jen svátky jara, ale i hluboce zakořeněné tradice, které si neseme po generace. Vedoucí dětského folklorního souboru Perníček Lenka Šťastná připomněla jejich pravý význam i to, proč bychom na ně neměli zapomínat.
Velikonoční pondělí si většina lidí spojí především s pomlázkou. Podle Lenky Šťastné ale její význam často chápeme špatně. „Já si myslím, že to je čirá nevědomost. Zapomínáme na tom, o čem ty původní tradice byly,“ říká a vysvětluje, že jde o takzvanou kontaktní magii. Dotek čerstvého proutku měl předat vitalitu, mládí a sílu. „Měl být ohebný, svěží, mladý a to všechno se mělo přenést, nejenom na ženu hospodáře, ale i na hospodářská zvířata“ dodává. Pomlázka tak byla symbolem nového života a plodnosti, nikoli násilí, jak ji dnes někteří vnímají.
Zvyky z Polabí i zapomenuté řehtání
Čtěte také
V Polabí se dochovaly i méně známé tradice. Například slavnosti růženek, kdy si dívky na Květnou neděli zdobily vlasy sněženkami a volily mezi sebou nejkrásnější. „A z toho vychází i název známého filmu Slavnosti sněženek, to je vyloženě zvyk z Polabí,“ připomíná Lenka Šťastná.
K venkovským zvykům patří také řehtačky, které nahrazovaly zvony „odlétající do Říma“. Děti obcházely vesnici a plnily jejich roli. „Dostávaly odměnu za to, že převzaly práci zvonů,“ vysvětluje. Tyto tradice se podle ní udržují spíše na vesnicích, zatímco ve městech postupně mizí.
Vzpomínky na „pořádné“ Velikonoce
Osobní zážitky Lenky Šťastné ukazují, jak živé a intenzivní Velikonoce dříve bývaly. „Kluci vběhli dovnitř, vymrskali vás pomlázkami, vyběhli jste ven a tam jste dostali dva tři kýble vody.“ Nechyběla ani dnes už úsměvná tečka v podobě levných voňavek. „Konvalinky, sněženky, hodiny pak cítíte směs těchto vůní,“ směje se a dodává: „Pomlázka je pro mě jeden z krásných dnů, na které velice ráda vzpomínám.“
Tradice musí žít i dnes
Folklor podle Lenky Šťastné nemůže zůstat zakonzervovaný. „Kdybychom tradice nepřizpůsobovali, tak bychom žili ve skanzenu.“ Důležité je jejich pochopení a přirozené předávání dál, například dětem. I proto se soubor Perníček snaží tradice nejen uchovávat, ale i hravou formou oživovat. „Je to na nás, abychom o naše tradice pečovali,“ dodává.
Kulaté jubileum Perníčku
Perníček letos slaví čtyřicet let existence. „Je to jedna velká rodina,“ říká Lenka Šťastná, která je s ním spojená téměř po celou dobu. Oslavy vyvrcholí 23. května 2026 slavnostním koncertem a setkáním bývalých i současných členů. Cílem je jediné, aby soubor i tradice, které předává, žily dál i v dalších desetiletích.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
