Pomník Romů a Sintů ve Flossenbürgu připomíná křídlo letadla Messerschmitt

Koncentrační tábor Flossenbürg byl vybudován v květnu 1938 poblíž československých hranic. Mezi jeho vězni byli i Romové a Sintové, jak říká vedoucí historického oddělení Johannes Ibel.

„Bylo jich několik stovek, ale ta čísla jsou bohužel stále nejasná. A to i přesto, že jsme se snažili co nejvíce z nich vypátrat kvůli expozici, kterou jsme otevřeli v roce 2007. V originálních dokumentech nacistické táborové evidence totiž nebyli všichni označeni jako Cikáni, takže je pro nás těžké zjistit, kdo byl Rom nebo Sinto a kdo ne.“

S Památníkem Flossenbürg před časem navázal spolupráci Institut Terezínské iniciativy, který připravuje databázi romských obětí holocaustu z naší vlasti.

Koncentrační tábor Flossenbürg|foto: Český rozhlas

„Tady jde především o Romy z českého území včetně bývalého německého území Sudet, což je rovněž napínavý příběh. Odtud také někteří přišli do koncentračního tábora Flossenbürg, respektive do jednoho z pobočných táborů, protože většina uvězněných žen byla v ženských pobočných táborech. V tomto směru můžeme spolupracovat více způsoby. Jednak můžeme poskytnout data, která máme, ale nemáme až tak moc informací o Romech z českého území, je jich méně než sto. Ale čím hlavně můžeme přispět, je naše know-how, protože už téměř 20 let pracujeme s databázemi, to je náš denní chléb. Máme s nimi hodně zkušeností i v rámci mezinárodní spolupráce a vzájemného propojování. A doufám, že i zde to budeme moci využít.“

Citlivou otázkou bývá, zda databáze obětí zpřístupnit veřejnosti. V Památníku Flossenbürg je to takto:

Nucené práce v kamenolomu v koncentračním táboře Flossenbürg|foto: NIOD Institut

„Jedna malá část je veřejná, což je digitální Kniha mrtvých, do které může kdokoliv nahlédnout na webu. Je tam zhruba 22 tisíc jmen vězňů, o kterých víme, že v koncentračním táboře Flossenbürg zahynuli. Jsou tam základní údaje, to znamená jména, data narození, vězeňská čísla. Pro pozůstalé je vždy nejdůležitější vrátit obětem jména. Ta databáze je podkladem pro budování památníků v jejich různých formách, ať už v digitální podobě, nebo v pamětních knihách, nebo na kamenných deskách. Například v expozici památníku Flossenbürg máme všechna jména vězňů zapsaná v jedné velké knize. To má u lidí velkou odezvu, protože jak školní třídy, tak jednotlivci v ní mohou vyhledat nejen jméno, které je zajímá, ale mohou tam získat i hmatatelný pojem o mase vězňů tohoto tábora. A to je právě hodně důležité pro pozůstalé, že je možné veřejně ukázat, kolik osob bylo opravdu vězněno a jaké byly. Proto jsou databáze důležitým podkladem pro vytváření takovýchto pomníků.“

V roce 2016 byl v Památníku Flossenbürg odhalen pomník Romů a Sintů, kteří v tamním koncentračním táboře zahynuli. Nachází se v nejstarší části památníku, v tzv. Údolí mrtvých. Jeho symbolika je následující:

Dělníci pracují na pomníku Romů a Sintů zavražděných v koncentračním táboře Flossenbürg|foto: Památník Flossenbürg

„Má připomínat křídlo z letadel Messerschmitt [Mesršmit], na jejichž výrobě museli vězni pracovat. Vedle těžby žuly se výroba letadel stala od roku 1943 jejich hlavní pracovní náplní. Takže pomník má vztah k nuceným pracím vězňů. Je to černý kámen s bílým nápisem a před ním leží další kámen v podobě černého trojúhelníku, kterým byli Romové a Sintové v koncentračním táboře označováni jako takzvaní asociálové.“

Vysvětluje odborný pracovník památníku Flossenbürg Johannes Ibel.