Poradil elitní kriminalista i patolog. Čechoholanďance vychází prvotina Bunkr

„Vždycky jsem si myslela, že napíšu knížku. Přesto jsem nic nepsala a myslela jsem si, že můj život je kompletní. V roce 2015 mi zahynul syn při autonehodě. Po několika letech, kdy jsem se vzpamatovala z největšího šoku, tak jsem začala uvažovat o psaní. Detektivka je asi jediný žánr, kterého jsem schopná.“

Bezpečné dětství

Na období v Brandýse vzpomíná spisovatelka ráda. „Sice jsem ho prožila v komunismu, v socialismu, ale když se na něj dívám zpětně, bylo moc hezké. Bylo to dětství bezpečné. Když nemá člověk to srovnání, nejsou otevřené hranice, dívá se na to jinak.“

Její otec byl doktor filozofie, učitel češtiny, do roku 1968 ředitel gymnázia v Ústí nad Orlicí. „Když ho vyhodili, ovlivnilo to celou rodinu. Doma jsme měli snad 5 000 knih, vypadalo to tam jako v malé knihovně. Odmalička jsme četli. S tatínkem jsme sedávali u kuchyňského stolu a o literatuře jsme se bavili. Třeba právě detektivky mě obrovsky ovlivnily.“

Spisovatelka Jana Schrevel Truhličková|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. „Dělala jsem kombinaci tělocvik-angličtina, kterou jsem studovala na Filozofické fakultě. Po dokončení vysoké školy jsem pracovala jako průvodkyně a tlumočnice. To bylo nádherné období volnosti. Prováděla jsem Američany a anglicky mluvící země. Můj manžel je Holanďan. Byl tady se skupinou svých studentů jako učitel. Poslali je sem na exkurzi do socialistického státu, aby doma nenadávali. Sice v Nizozemsku žiju 34 roků, ale když jedu domů, je to do Čech.“

Holandský Vacátko

Kniha začíná vraždou bezdomovce v přístavním holandském městě, další oběť pak najdou právě v bunkru. „Potrpím si na detaily. Vyšetřování v knize by mělo fungovat podle pravidel jako ve skutečnosti. Proto jsem to konzultovala s jedním z nejlepších detektivů v Holandsku, který vyšetřuje nejzávažnější vraždy a pomáhal mi taky jeden patolog v Česku.“

Jaké jsou ohlasy? „Jedna blogerka napsala, že tahle detektivka není hrozná, krvavá, ale čte se jako ta stará česká typu Hříšní lidé města pražského. Beru to jako velký kompliment. Sice tam jsou dvě brutální vraždy, ale ukazují se tam i poměry, vazby v rodinách. Zachycuji pohled na svět hlavní postavy detektiva. Neměla by to být jenom detektivka, ale měl by tam být i určitý názor.“

Bude mít Bunkr pokračování? Poslechněte si celý rozhovor.