Postavíme velký koncertní sál

To že v Česku není jediný moderní koncertní sál se ví desítky let a situace se neřeší. Nový šéf resortu ministerstva kultury Václav Riedlbauch ale oznámil, že se zasadí o vybudování moderního koncertního sálu. Poukázal na fakt, že v Česku není prostor, ve kterém by mohla naplno zaznít velká koncertní díla pro víc než stočlenná hudební tělesa. Budeme zjišťovat, do jaké míry má jeho vize šanci.

Hudebníci v Česku si nemohou ověřit skutečný zvuk svého přednesu. A když vyjedou do světa na festivaly nebo koncerty, překvapí je, že dirigenti světového jména a jejich orchestry hrají trochu jinak než oni. To vyplynulo z reakcí námi oslovených hudebníků na otázku, proč Česko velký koncertní sál potřebuje.

"Opravdu by bylo důstojné, aby se již politické a kulturně-společenské reprezentace dohodli na tom, že Praha a Brno si takový koncertní sál skutečně zaslouží," řekl klavírista a ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jan Simon. "Protože Rudolfinum se svojí kapacitou 1080 míst a svojí kubaturou v momentě, kdy tam nastoupí těleso, které čítá 90, 100 hráčů a spustí fortissimo, tak pro posluchače to už přestane být příjemné," doplnil.

A máme také reakci dramaturga festivalu Pražské jaro Antonína Matznera: "Je to přání několika generací českých hudebníků. Z Pražského jara vycházely i v minulosti četné impulzy, aby i Praha měla novou koncertní síň. Tady žádná postavené od Obecního domu, což bylo v prvním desetiletí 20. století, nebyla. Posluchači by si to zasloužili. Když si srovnáme, že každé větší japonské město má veskrze moderní koncertní sál odpovídající dnešním akustickým parametrům."

Důvod, proč koncertní síň pro velká hudební díla a velké symfonická tělesa v Česku neexistuje, je prostý - nejsou na jeho vybudování peníze a problém mnozí lidé považují za okrajový. Ale i to se může záhy změnit, protože na otázku svých priorit zareagoval nový ministr kultury Václav Riedlbauch následovně: "Má-li být tento druh umělecké činnosti to nejpodstatnější, tak je to především prostor a jeho výbava, aby se vůbec dalo toto umění zprostředkovat lidem. A lidé rádi chodí do hezkého prostředí, nikoliv do nějaké krabice z betonu, která dobře nezní a člověk se tam cítí velmi bezradně."

Jen připomínáme, že Riedlbauch byl osm let ředitele České filharmonie, před tím působil jako šéf opery Národní divadla a je profesorem pražské HAMU. "Vezměte si, jak je na tom chudák Brno, kde opravdu není pořádně kde hrát. A jsou další velká města, která s tím zápasí," dodal.

A i tam se o stavbě Janáčkova kulturního centra s akusticky vhodným velkým koncertním sále mluví léta. Kvůli finanční náročnosti projektu vedení Brna v minulosti záměr načas odložilo. Nově se tamní radní rozhodli, že stavbu považují za jeden ze svých hlavních úkolů.

Brno má šanci se stát kulturní metropolí

Janáčkovo kulturní centrum v Brně by se do několika let mělo stát domovskou scénou Filharmonie Brno a baletu Národního divadla Brno. Teď orchestr pracuje v malém sále Besedního domu. Větší koncerty odehrají v Janáčkově divadle Žádný z těchto sálů ale filharmonikům a jejich příznivcům nevyhovuje.

Sto let se v Brně mluví o vybudování Janáčkova kulturního centra. Budovy, kde by mimo jiné vznikla velká a moderní koncertní síň. A už se dokonce ví kde - v centru města, jen pár kroků od Besedního domu a pár desítek metrů od centrálního náměstí. A nejenom odborná veřejnost o toto Janáčkovo centrum stojí, jak potvrdila anketa natočená přímo na místě.

Zatím je na místě budoucího Janáčkova kulturního centra parkoviště asi pro šedesát automobilů. "Brno má momentálně historickou šanci stát se skutečnou kulturní a hudební metropolí, protože je výhodně položeno. Je blízko Vídně, blízko Bratislavy," řekl ředitel Filharmonie Brno David Mareček, když jsme ho navštívili v jedné ze zkušeben brněnských filharmoniků. Filharmonie má sídlo také v Besedním domě.

"Velcí umělci a velké orchestry, které jezdí po Evropě, tak vždy zajíždí do Vídně a Brno je tak blízko, že bychom si mohli dovolit je přitáhnout. A nehledě na to, že místo, které pro Janáčkovo kulturní centrum bylo vybráno, by centrum pomohlo ještě dále oživit. Přitáhnout lidi nejen do sálu, ale i na prostranství před sál. Mělo by to být centrum, které bude žít a které bude Brnu a Brňanům dělat radost," dodal ředitel.

Zatím město Brno chystá projekt Janáčkova kulturní centrum a hledá peníze. Mělo by stát společně s podzemními garážemi asi jednu miliardu dvě stě tisíc korun.. Zhruba čtyři sta milionů na garáže by měl zaplatit soukromý investor. Kde ale sežene zbytek peněz, se zatím neví. Radní schválili podmínky smlouvy s architektonickou kanceláří, která má zpracovat projekt pro územní rozhodnutí. Bez toho nemůže město žádat o peníze z Fondů Evropské unie.

V Česku jsou jen dva sály pro symfonické orchestry

O skutečnou realizaci Janáčkova kulturního centra usiluje také někdejší ředitel Filharmonie Brno a pedagog brněnské JAMU Bohuš Zoubek. Z jakého důvodu si tedy nemohou hudebníci a návštěvníci jejich koncertů plně vychutnat zvuk velkého symfonického díla?

Bohouš Zoubek uvedl, že v současné době jsou v České republice pouze dva koncertní sály, které do jisté míry vyhovují velkému symfonickému zvuku. Jedná se přitom o pražské Rudolfinum a Smetanovu síň. "I tyto sály už mají své nedostatečnosti. Rudolfinum není tak velké, aby absorbovalo velký symfonický zvuk, jak dnes velké symfonické orchestry hrají. I to do jisté míry zvuk zkresluje. Na druhé straně Smetanova síň nemá odpovídající zázemí," řekl.

Jiná situace je v Brně, kde brněnská symfonie musí hrát velký symfonický repertoár v Janáčkově divadle, což je podle Bohouše Zoubka znamenitý sál pro operní představení, ale ne pro symfonické orchestry. "Takže Brňáci vůbec neví, jaký má Branská filharmonie zvuk," doplnil.

V Česku je dost koncertních sálů pro vážnou hudbu. I když jsou zastaralé a parametrům moderní vážné hudby nestačí, jak potvrdili oslovení hudebníci. Podle vyjádření akustiků je ideální sál, který by měl požadované akustické parametry, s kapacitou pro 1200 až 1800 lidí. "To má jen Smetanova síň. Ostatní koncertní sály jsou výborné pro Mozartovské typy skladeb, to znamená do 50 členů v orchestru," upřesnil Bohouš Zoubek.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.