Poutní areál v Jaroměřicích je národní kulturní památkou. Připomíná jeruzalémskou Golgotu
Kostel Povýšení svatého Kříže v Jaroměřicích u Jevíčka je cenným příkladem barokní architektury. A nově jde také o chráněnou národní kulturní památku. Jako farní kostel farnosti Jaroměřice patří k poutnímu areálu na Kalvárii, kde najdete řadu architektonicky i historicky pozoruhodných staveb.
Barokní areál v Jaroměřicích vznikal od začátku 18. století. V Česku ojedinělé místo připomíná svým rozvržením jeruzalémskou Golgotu v Palestině. Základní kámen kostela Povýšení sv. Kříže byl položen 4. května 1712. Projekt se přisuzuje slavnému baroknímu architektu Santinimu, jeho autorství ale nebylo spolehlivě prokázáno.
Hned na to se začalo stavět nádvoří. Na jeho hlavním vchodu najdete výjev Ejhle člověk a po stranách dvě věžičky se zvony. Uprostřed vyrostly kaple Božího hrobu, hrobu Panny Marie a tzv. kámen pomazání. Je to vlastně zajímavá rarita: hřbitov s hrobem Krista a Panny Marie.
Po stranách kostela stojí sochy čtyř evangelistů. A na průčelí kostela visí tři kamenné erby: Františka Michala Šubíře z Chobyně, jeho manželky a největší erb se slovy z buly papeže Klimenta XI. o výsadách kostela stejných jako v římské kapli od Sancta Sanctorum.
Pod Božím hrobem vznikla ještě podzemní kaple Betlémská se třemi skulpturami. Narození Páně (klanění andělů), klanění pastýřů a klanění Tří králů budí stále zájem umělců, považují se za dílo slavného Brauna nebo jeho žáků.
Dále byla zbudována kaple Getsemanská se zvláštní omítkou. Jsou zde mimo jiné dva plastické reliéfy Krista a apoštolů na hoře Olivetské.
Mezi další dvě významné kalvárské stavby patří fara a Loretánská kaple, které stojí za hranicí poutního areálu. Základní kámen fary byl položen 24. 5. 1730. V roce 1742 k ní přibyla Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné Pomoci s vlastní Loretou po straně. Nachází se ve třetím křídle směřujícím ke kostelu. Pod Loretánskou kaplí sídlí hrobka, kde byli pohřbíváni kalvárští duchovní a případně další obyvatelé fary.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Jak ochránit podmořské kabely? Vždy se něco pokazí. Ujistěte se, že víte, komu volat, radí americký voják
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Majitel neznámý. Pozemky za pět miliard propadly státu, jsou velké jako třetina Prahy