Pozor na mšice. Pokud je nezničíte, zničí ony vaši zahradu
Mšice jsou v tomto období největším nepřítelem rajčat, paprik, okurek, ale také rybízů, růží nebo muškátů. Sají z rostlin šťávu, a tím je připravují o živiny a oslabují je.
Poznáte to jednoduše, listy napadené rostliny jsou zkroucené a dochází k jejich chřadnutí.
Na trhu je několik druhů chemických prostředků, které se používají na jejich likvidaci. Pokud se budete řídit návodem, neuděláte chybu.
Ale pozor na chemické přípravky určené proti slimákům. Některé jsou velmi agresivní a zahubí nejen slimáky, ale i teplokrevné živočichy. Poraďte se před nákupem se zkušenými zahradníky. Nás na to upozornil v Radioporadně pardubický zahradník František Hlubocký.
Zajímavosti o mšicích
Jedna samice vyprodukuje za svůj krátký život až dvě stě dalších samic, pokud panují příznivé podmínky spojené s dostatkem potravy.
Dojde-li k tomu, že se noví jedinci přemnoží, narostou mladým samičkám křídla a odlétají založit novou kolonii k sousedovi. Některé mšice vyhledávají stále stejné rostliny, některé zase zkoušejí parazitovat na jiných druzích.
Když přijde ochlazení a dny se začnou zkracovat, vylíhnou se samečkové a dojde k páření. Samice pak nakladou vajíčka, která přečkají zimu. Z těch se na jaře líhnou samice nové. Stávající populace při příchodu prvních mrazíků hyne.
Různé druhy mšic
Mšice maková je velká maximálně tři milimetry a jejími hlavními hostiteli jsou brslen, kalina a pustoryl.
Mšice chmelová parazituje na chmelu a při přemnožení dokáže svou činností způsobit opravdovou spoušť.
Společně se mšicí broskvoňovou a mšicí řešetlákovu patří k nejznámějším škůdcům brambor, protože přenášejí virovou mozaiku a další choroby.
Mšička révokaz napadá hlavně révu vinnou, kterou oslabuje. Patří mezi hálkotvorné mšice, jež přenášejí patogeny některých virových chorob.
Mšice zelná škodí nejraději brukvovitým, jako jsou kedlubny, kapusta a zelí. Napadené rostliny je nutné ihned spálit, neboť tento druh mšic je poměrně odolný.
Mšice rybízová se objevuje na rybízu, na jehož listech se pak tvoří žluté nebo červené puchýře. Bezkřídlé samice jsou velké maximálně dva milimetry. Při likvidaci je nutné používat některý ze selektivních insekticidů, který neškodí přirozeným predátorům.
Vlnatka krvavá se vyskytuje na větvích ovocných stromů. Její přítomnost poznáte podle vatovitých chomáčků na větvích. Tyto mšice dokážou strom zcela zničit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
