Pozvat si do života dítě s autismem? Homesharing má smysl

17. duben 2026

Víte, co to je homesharing a jak funguje v praxi? Zeptali jsme se Evy Černé a Kateřiny Havlíčkové z Rodinného integračního centra Pardubice.

„Snažíme se formou komunitní podpory dělat hezčí život dětem s autismem nebo s mentálním hendikepem. Pro tyto děti hledáme v jejich okolí lidi s dobrým srdcem, kteří by je pozvali do svého života, otevřeli jim svoje srdce, nabídli společný čas u sebe doma,“ vysvětluje Eva.

Čtěte také

„Prostě se snažíme dětem najít tety, strýčky nebo i dědečky a babičky, kteří by si je vzali třeba jednou týdně na odpoledne k sobě domů nebo na procházku. V Pardubickém kraji se nám od roku 2019, kdy projekt začal, podařilo takto propojit celkem 18 párů,“ doplňuje Eva Černá.

Záleží na vzájemném napojení

Hostitelem mohou být mladí lidé, kteří ještě nemají vlastní děti, tak aktivní senioři, kteří mají ještě dostatek sil a čas. Děti jim už odešly ze společné domácnosti, uvolnilo se jim v životě místo, které mohou nabídnout smysluplně někomu, kdo to potřebuje.

Společný čas mohou s dětmi trávit jednou týdně odpoledne i méně často, záleží na možnostech hostitele. Největším úspěchem je, když dítě zvládne v hostitelské rodině přespat. To si pak jeho rodiče skutečně odpočinou. Velmi důležité je založit vzájemný vztah na dlouhodobé vazbě. Jde o to, aby se dítě začlenilo do hostitelské rodiny a cítilo, že tam patří.

Čtěte také

„Hostitelům přichází do života něco, co jim dává velký smysl. Naše děti jsou mistři v tom, že když se na ně člověk dobře napojí, oni to vrací naprosto jedinečným způsobem, který je potřeba zažít. Je to obohacující vztah, který hostitele učí být tady a teď. Naše děti jsou velmi citlivé na napojení a nenechají vás utéct někam v myšlenkách. Jste plně v interakci s dítětem,“ vysvětluje Eva Černá.

Jak vypadá zaučení společného soužití dítěte a hostitele? Poslechněte si příběhy jednotlivých párů v záznamu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.