Před padesáti lety byla na Měsíci. Litomyšl opatruje výjimečnou vlajku

2. duben 2022

Ve státním archivu v Litomyšli je uložena vlajka Spojených států amerických, která byla součástí mise Apollo 16. Kosmická posádka ji v roce 1972 dopravila na Měsíc a zpátky na Zemi. 

Americkou vlajku, společně s věnováním kosmonautů, získal český astronom a litomyšlský rodák Zdeněk Kopal, a to jako poděkování za zpracování podrobných map Měsíce a významný podíl na projektech programu Apollo Národního úřadu pro letectví a vesmír - NASA. 

Mise Apollo 16

Apollo 16 byl desátý americký pilotovaný let v programu Apollo. Zároveň to byl pátý let ve 20. století, kdy lidé přistáli na Měsíci. Apollo 16 odstartovalo k Měsíci 16. dubna 1972 z mysu Canaveral a posádku tvořili kosmonauti John Young, Thomas Mattingly a Charles Duke Jr.

Lunární modul Orion přistál 21. dubna na povrchu Měsíce v oblasti Cayleovy planiny, asi 85 km od kráteru Descartes. Kosmonauti Young a Duke, kteří tvořili posádku lunárního modulu, vyrazili na první procházku po měsíčním povrchu. Nejdříve uvedli do provozu vozítko Rover, nainstalovali malý dalekohled s kamerou a vztyčili vlajku USA.

Vlajka, která s misí Apollo 16 navštívila Měsíc, je součástí pozůstalosti a vědeckého archivu Zdeňka Kopala, jehož část je uložena ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli. Kopii vlajky si ale můžete prohlédnout v expozici Regionálního muzea v Litomyšli, kde se také seznámíte s životními osudy a odkazem astronoma Zdeňka Kopala. 

Největší český astronom 20. století  

Zdeněk Kopal je považovaný za největšího českého astronoma 20. století, jeho doménou bylo studium těsných dvojhvězd. A právě takovou podobu má proto památník, který v Litomyšli významného rodáka i místo jeho rodného domu připomíná.

Památník Zdeňka Kopala v Litomyšli má tvar těsné dvojhvězdy

Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 na litomyšlském Dolním předměstí. Dnes se na tomto místě nachází panelový dům, právě v jeho těsné blízkosti dnes Kopalův památník stojí. Kopalovi se do Litomyšle přistěhovali, když otec Zdeňka Kopala, Josef, začal působit jako profesor francouzštiny a němčiny na litomyšlském gymnáziu. V roce 1921 ale přesel na smíchovskou reálku, v roce 1923 ho do Prahy následuje i zbytek rodiny.   

Zdeněk Kopal se už během gymnaziálních studií stal členem České astronomické společnosti a v roce 1931 vydal první knížku o pozorování proměnných hvězd. Na Univerzitě Karlově vystudoval matematiku, fyziku a astronomii. V roce 1937 získal stipendium k pobytu na univerzitě v Cambridge ve Velké Británii. Po návratu do Prahy se Zdeněk Kopal oženil a s manželkou v roce 1938 odjel do Spojených států, kde získal studijní pobyt na Harvardově univerzitě.

Mezi roky 1938 a 1941 Zdeněk Kopal působil na observatoři Harvardovy univerzity, kde vytvořil teorii těsných dvojhvězd a o rok později přechází na Massachusettský technologický ústav. V roce 1951 byl jmenován profesorem astronomie na univerzitě v anglickém Manchesteru. Tam založil samostatné astronomické oddělení a zabýval se nadále problematikou těsných dvojhvězd.

Měsíční prach pro Julese Verna

Zdeněk Kopal se v roce 1958 zapojil do programu výzkumu Měsíce organizovaného NASA. Obdržel nejen vlaku z Měsíce, ale také měsíční prach. A protože byl velkým obdivovatelem díla Julese Verna, hrstku prachu vysypal na jeho hrob ve francouzském Amiensu.

Zdeněk Kopal je nejvýznamnějším českým astronomem 20. století

Zdeněk Kopal také navázal styky s českými astronomy a podporoval výstavbu hvězdárny v Ondřejově. Na svou rodnou Litomyšl nikdy nezapomněl. Navštívil ji v letech 1963 a 1965 v doprovodu svých dvou dcer. Další návštěva ale následovala až v roce 1991, kdy mu bylo uděleno čestné občanství města Litomyšle.

Naposledy Zdeněk Kopal v Litomyšli pobýval v dubnu 1992. Jeho nápad, zřídit v nevyužité piaristické koleji v Litomyšli astronomické nebo přírodovědné centrum, se ale nepodařilo realizovat. Astronom světového jména zemřel 23. června 1993 v Manchesteru a urna s jeho popelem byla uložena na vyšehradském hřbitově. Na základě výslovného přání Zdeňka Kopala byla část jeho vědecké pozůstalosti uložena do litomyšlského okresního archivu. 

autor: BRA
Spustit audio

Související