Příště si dej před Mirkem pozor na to, co říkáš
Mě opravdu nemůže nikdo podezírat, že bych měla něco proti gayům. Za prvé. Od čtyř let jsem slyšela od rodičů a od babičky, že náš soused je zase zavřený, protože je na kluky, a když zrovna zavřený nebyl, chodil k nám na návštěvu a mně a bratrovi nosil dárky.
Za druhé. V kolínském divadle, kde jsem pracovala od osmnácti let, byla pořádná hrst gayů, ale všichni byli „zakuklení“. Tak říkám těm gayům, kteří to o sobě neřeknou, i když to o nich všichni víme a oni vědí, že to víme.
A za třetí. V roce 2001 mi vyšla kniha povídek, Když muž miluje muže, ilustrovaná mým kamarádem Martinem Foretníkem, gayem z Brna. A protože byl o ni pořád zájem, vydali jsme ji s panem nakladatelem podruhé, v roce 2009.
Mohla bych pokračovat, ale chci vám vypravovat o Mirkovi.
Před několika lety jsem jela s Ritou z Kolína do Prahy. Byly jsme v kupé samy, povídaly si, a pak přišel pan průvodčí, kterého znám, pochválil můj parfém, já pochválila jeho, navzájem jsme se očichali, pak nám zkontroloval jízdenky a odešel.
Rita je ode mě zvyklá na ledacos, a tak si jenom odevzdaně vzdychla.
„Co to bylo, mami?!“
„Co asi? Můj známý. Gay.“
Tuhle historku jsem ještě ten den vypravovala u baru v Činoherním klubu. Bylo tam i několik herců, kteří u nás nehrají, ale přišli si dát u baru kafe a popovídat si, zasmáli jsme se a pak jsme šli zkoušet.
Po zkoušce za mnou přišel jeden kolega, že mi chce něco důvěrného říct. „Příště si dej před Mirkem pozor na to, co říkáš. Mirek je gay.“
Překvapeně jsem přikývla. „Jo. Jo. Dám si příště pozor.“
Když kolega odešel, dostala jsem vztek. Sakra, a kdo má vědět, že je gay? A vůbec, proč Mirek neřekne, že je gay? To kolem něho budeme kvůli tomu chodit po špičkách?!
Moje klidné já mě začalo uklidňovat. Nech toho. Mirek je ještě mladý. Vzpomeň si na sebe. Nohu máš po obrně od svých čtyř let a až v pětatřiceti jsi byla schopná o ní mluvit. V pětatřiceti! Do té doby, když se tě někdo zeptal: co se ti stalo, že kulháš?, řeklas, blbě jsem šlápla!
Až v pětatřiceti letech ses svobodně nadechla a bez problémů jsi přiznávala, co schováváš v džínách a pod dlouhými sukněmi…
Moje klidné já mělo pravdu. Teprve když jsem měla dvě děti, syna a dceru, spadly ze mě komplexy.
Dospěla jsem. Narovnala se. Už jsem nic neskrývala. Svobodně jsem se nadechla.
A Mirek je ještě mladý. Také dospěje. Narovná se. Nic nebude skrývat. A svobodně se nadechne...
Související
-
Irena Fuchsová: Nevěsta od sousedů
Jezdil jsem k rodičům na víkend, šel jsem se podívat na sestru, pohrál jsem si se synovcem a s neteří, se švagrem jsme si dali pivo...
-
Irena Fuchsová: Když ženy mužům lžou
Na jedné besedě jsem vyzvala své čtenářky, aby zvedly ruku ty, které svému partnerovi nikdy nelhaly. Přítomní muži překvapeně sledovali, jak se v sále nezvedla jediná ruka.
-
Irena Fuchsová: Pantograf
Když jsem byla malá a řeklo se minulé století, měla jsem pocit, že se mluví o pravěku a nenapadlo mě, že někdy budu říkat, že jsem se narodila v polovině minulého století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
