Proč dostal motorák jméno Hurvínek? Vysvětlil nám to strojvedoucí z Pardubic

10. červenec 2026

Názvy lokomotiv a vlaků jsou rozličné. Železničáři si vozidla různě pojmenovávali, aby je odlišili. Na začátku byly lokomotivy označovány například jmény měst. Třeba Olomouc a Praha.

Když se přešlo na číselné značení, začaly se objevovat přezdívky. Nejvíce v době první republiky a pak v 60. a 70. letech minulého století. Koleje brázdily Štokry, Kafemlejnky, Heligóny, Pětasedmy a další.

Strojvedoucí Oldřich Čížek

Kufr, Tatra, Hurvínek

I v motorové sekci byly přezdívky velmi různorodé. „Třeba Hektor, to byl jeden z prvních lidí, kteří s lokomotivou jezdili. Nebo Bobina, tak se jmenovala podle označení uspořádání pojezdu. Bylo to takové polidštění, aby každý věděl, o co jde. Za první republiky znali lidé jmena motoráků Tatra, Škodovka podle výrobců, Stotřicítka, Stodvacítka nebo Věžák. Pak to byly motoráky Hurvínci. Ale v Hradci jim říkali Kufr, tady v okolí Tatra, podle toho, jak si která parta lidí tu přezdívku vymyslela,“ vysvětluje jednatel Pardubického spolku historie železniční dopravy Oldřich Čížek.

No a proč Hurvínek? Vysvětlení je hned několik. „Tenhle motorák měl velká světla, která připomínala Hurvínkovy oči. Taky to bylo vozidlo ovládané pomocí lankových táhel, což připomínalo loutku. A uvnitř bylo vozidlo celé dřevěné jako původní loutky. Ale tu úplně počáteční myšlenku se asi už nedozvíme,“ předpokládá Čížek.

Historický motoráček Hurvínek

Motoráky Nataša a Karel o prázdninách nezahálejí

Pardubický spolek historie železniční dopravy má ve správě dva pojízdné motoráky. „Jeden se jmenuje Nataša a druhý Karel. Nataša má žlutý proužek a je z roku 1949, Karel má bílý proužek a je o rok starší,“ popisuje jejich strojvedoucí Oldřich Čížek.

Pokud byste se chtěli historickým motorákem povozit, můžete už v sobotu 25. července. Koná se tradiční výlet z Pardubic na hrad Rychmburk.

Na poslední červencový večer se chystá novinka. Čeká vás večerní jízda motorákem na zámek Karlova Koruna, noční prohlídka zámku a půlnoční jízda zpět. Pokud vás to zajímá, podívejte se na webové stránky motoracek.cz.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.