Proč je datum začátku podzimu klouzavé, to nám vysvětlí Miloš Tichý z Observatoře Kleť

22. září 2020

Letošní podzimní rovnodennost vyšla na 22. září. V případě většiny z nás asi v jiný den, než bychom ji podle poznatků ze školy čekali.  Jako děti jsme se všichni učili, že podzimní rovnodennost nastává 21. září. Letos přišla 22. září, proč? Moderuje a ptá se Eva Kadlčáková.

„Protože je Země nezodpovědná,“ odpovídá se smíchem Miloš Tichý. Veškerý problém je podle něj v tom, že neexistuje čistá synchronizace mezi planetárním oběhem Země a Slunce. „My uděláme ty otočky trochu jinak a přebývá nám tam ročně šest hodin, proto také máme přestupné roky,“ vysvětlil astronom v rozhovoru.

Čtěte také

Někdy tedy vyjde podzimní rovnodennost na 21. jindy na 22. nebo dokonce i na 23. září.

„Je tam rozptyl plus mínus dva dny. Rovnodennost je vlastně jenom okamžik, kdy je střed sluníčka přesně na světovém rovníku, letošní podzim začne 22. září v 15 hodin a 30 minut.“

Proč tento přelom ale nesedí na počasí, například meteorologický podzim začíná už prvního září.

„Je to tak, tady vidíte, že si to můžete nadefinovat, jak chcete,“ dodává s úsměvem Miloš Tichý.

Ovšem dejme tomu v případě podzimu či jara tyto přechody s počasím většinou vycházejí, ale o létu se rozhodně nedá říci, že by začínalo 21. června, spíše už někdy v květnu. Za všechno může podle Miloše Tichého geometrie a matematika:

„Země má eliptickou dráhu, která má sklon vůči ekliptice a chvilku je výš a chvilku níž. A to je zrovna u nás dost výrazné. Teď máme sluníčko 40 stupňů nad obzorem, o slunovratu v zimě jen 16 stupňů. Když nám sluníčko začíná stoupat, dává více energie a máme tepleji. Další jev je meteorologický. V zimě, když sem k nám proudí ze Sibiře neuvěřitelně studený vzduch, jde o kombinaci energie od sluníčka a toho, zdali k nám proudí studený vzduch ze severu a teplý z jihu.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout online nebo si jej stáhnout do svých počítačů a mobilů.

autor: Český rozhlas České Budějovice
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.