Proč se slaví svátek Chanuka

10. prosinec 2006

Tento pátek večer, s počátkem 25. dne hebrejského měsíce kislev, který letos připadá na 15. prosince, začíná osmidenní židovský svátek Chanuka. Toto slovo znamená "znovuzasvěcení", protože svátek Chanuka připomíná obnovení služby v jeruzalémském chrámu ve 2. století před občanským letopočtem. Stalo se tak poté, co Židé osvobodili Jeruzalém z moci řecko-syrské dynastie Seleukovců.

Zdrojem informací jsou nám především Knihy Makabejských. Ty vznikly až po uzavření hebrejského biblického kánonu, a proto je v něm nenajdeme. Jako apokryfní biblické texty jsou přesto v židovském společenství čteny a studovány.

Události, které Knihy Makabejských popisují, jsou význačné nejen pro židovský národ, ale svým způsobem i pro celé lidstvo. Poprvé v dějinách totiž zaznamenávají boj, jehož jediným cílem bylo zbavit se náboženského útlaku, v daném případě řeckých pohanských zvyklostí. Zmíněné Knihy Makabejských současně zachycují i odvrácenou tvář oněch válečných střetů - boj mezi Židy, kteří zůstali věrni monoteistickému odkazu předků, s Židy helenizovanými.

Válečný střet vypukl roku 167 před občanským letopočtem, když do městečka Modiin západně od Jeruzaléma vstoupily řecké oddíly a požadovaly, aby Židé obětovali vepře řeckým bohům. Starší města Matatjahu z kněžského rodu odmítl něco takového učinit, ale jeden z helenizovaných Židů byl ochoten vepře obětovat dle přání Řeků. Jak nás zpravuje První kniha Makabejských, Matatjahu zabil bezbožného Žida i řeckého důstojníka a vyzval lid k boji za náboženskou svobodu.

Kněz Matatjahu se pak spolu se svými pěti syny uchýlil do hor, kde z příchozích Židů postupně sestavil celou armádu. Vedl ji jeho nejstarší syn Juda, nazývaný hebrejsky Makabi - Kladivo. Začáteční písmena slova Makabi současně stojí na počátku hebrejského spojení "Kdo je jako Ty, Hospodine, mezi všemi bohy".

Historici soudí, že armáda Makabejských čítala přibližně 12.000 mužů, kteří nakonec přemohli více než 40.000 Řeků. Čteme-li dnes Knihy Makabejských, vypadá to, jako by boje trvaly sotva pár týdnů. Ve skutečnosti však války Makabejských proti Řekům zabraly téměř 25 let a oběma stranám přinesly těžké ztráty. Hlavní město Jeruzalém se svým jedinečným chrámem však bylo osvobozeno již po třech letech bojů. Řekové proměnili nejsvětější místo judaismu v pohanskou svatyni, na jejímž oltáři obětovali vepře. Když Židé vetřelce vyhnali, vyčistili své posvátné místo od všech pohanských zvyklostí. Na důkaz, že chrám opět může sloužit židovské službě jedinému Bohu, pak chtěli zapálit světla na sedmiramenném chrámovém svícnu. Našli však jen jeden jediný džbánek čistého olivového oleje speciálně určený k tomuto účelu, který zůstal skryt očím Řeků. Židé přesto světla na sedmiramenném svícnu zapálili a olej z jediného džbánku v něm zázračně hořel celých osm dní, než byl vylisován olej nový.

Na paměť této události se dodnes slaví osmidenní svátek znovuzasvěcení, zvaný Chanuka. Říká se mu též svátek světel, protože Židé zapalují na osmiramenném svícnu každý den o jedno světlo navíc, až osmý den hoří všechna světla v plné kráse. Podle rabínských autorit si ve světle chanukových svící mají Židé připomínat dva zázraky: jednak vítězství Židů nad armádou mocných Řeků, jednak vítězství své víry. Obě tato poselství, promlouvající o národní svébytnosti i duchovní autonomii, zůstávají živá dodnes.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...