První ženská výprava na mistrovství světa v rybolovu. „Daly jsme do toho všechno,“ říká rybářka

„Byli jsme vůbec rádi, že jsme ten tým poskládali, abychom byli schopni vyjet,“ popsala rybářka vznik první české ženské výpravy. Podle jejích slov se žen v tomto odvětví sportovního rybolovu pohybuje minimum. Ona sama začala s rybařením asi jako každý jiný, ale rybaření jako pouhý koníček ji neuspokojovalo. „Nebavilo mě u té vody nečinně sedět, ale spíš jít za nějakým cílem a zdokonalovat se v tom,“ dodala.

Rybářka Michaela Brožková|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Sportovní rybaření lze podle Brožkové trénovat, i když „člověk nevychytá všechno dopředu“. Trénink spočívá především v účasti na závodech. Od března do listopadu tráví každý víkend u vody. Michaela navíc soutěží i v metodě zvané method feeder v mužské kategorii. „Ženská kategorie u nás neexistuje, takže jsme nastoupili do druhé ligy a už jsme postoupili do první,“ pochlubila se.

Páté místo a tvrdé podmínky

Závod mistrovství světa se odehrál na italském jezeře Pietrafitta. Český tým tvořily tři dvojice, z nichž každá bojovala ve svém sektoru. „Celé céčko bylo označené za mrtvou zónu. Nechtěla jsem si připustit, že tam sedím, ale nakonec jsme si řekly, že do toho dáme všechno,“ popsala Brožková.

Pravidla jsou přísná, rybářky mohou vstoupit do vody jen když vytahují rybu a jen po kolena. I vybavení a taktika jsou striktně hlídané. Výsledné páté místo považuje tým za velký úspěch.

Rybářství jako životní styl

Michaela pracuje v obchodě s rybářskými potřebami, takže její práce je zároveň koníčkem. Ve volném čase ráda jezdí na kole a chodí po horách. Na podzim ji čeká pokračování method feederové ligy i další závody. A co považuje za klíč k úspěchu? „Co nejrychleji se adaptovat na podmínky vody. Vybavení pomůže, ale důležitější jsou hodiny u vody,“ uzavírá Brožková.