Ráda objevuji skryté perly Evropy. Slovinskou Lublaň nebo přírodu a památky Braniborska

12 fotografií

Na jak dlouho jste přijela domů do Hradce Králové?
Pouhé dva dny.

Takže jsme se opravdu trefili. Kde vy máte Pavlo vlastně domov? Je to ještě pořád tady v Hradci?
Samozřejmě, je to v Hradci, jsou to i stále Čechy. Jen prostě mé pracovní aktivity jsou takové, že pendluji po Evropě, mezi Krétou a Tureckem.

Pavla Apostolaki ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Vy jste se letos v zimě toulala hodně ve střední Evropě na lyžích. To máte ráda.
Lyžování je koníček. Nicméně jsem na lyžích byla i pracovně, protože v březnu jsem se zúčastnila světového testování lyží v rakouském Bad Kleinkirchheimu. To je velmi proslulá akce, které šéfuje slavný lyžař Franz Klammer. Na této akci se testují lyže pro následující lyžařskou zimní sezonu.

Vídeňáci měli často až bizarní vztah ke smrti. Na druhé straně smutečního oznámení vytiskli třeba recept na štrúdl.
Pavla Apostolaki, cestovatelka a novinářka

Jak to dopadlo? To asi říct nemůžeme, to by byla velká reklama.
Můžeme, jenže výsledky stejně ještě nevíme, jelikož se teď zpracovávají a budou úmyslně zveřejněny až koncem října nebo začátkem listopadu. Kdy se lidé rozhodují o koupi nových lyží.

Jak jste se k testování lyží vůbec dostala?
To je práce, stačí mít jen dobré kontakty. A potom už je to jenom o pozvání.

Plečnikova Lublaň|foto: Matej Vranič

Kde jste poprvé letos lyžovala, vzpomenete si? Bylo to Slovinsko?
Slovinsko bylo loni v prosinci, kdy jsem lyžování spojila s návštěvou Lublaně. Protože kousek od Lublaně je horské středisko, které se jmenuje Krvavec. Je to středisko, které získalo třikrát za sebou cenu za nejlepší horské středisko ve Slovinsku. A tak jsem jej poznávala na lyžích.

Křehká zelenooká blondýnka má domov v Hradci Králové i v Istanbulu - městě dvou kontinentů

• Upravit
• Smazat

Pavla Apostolaki, rodačka z Hradce Králové, je zakladatelkou metody Medicine Body&Mind, zaměřuje se na prevenci, léčbu onemocnění a nastolení dokonalého zdraví za pomoci přírodní medicíny a jógy. Křehká zelenooká blondýnka vyměnila Hradec Králové za turecký Istanbul a do svého rodného kraje teď jezdí jako na výlet.

Lublaň, je údajně krásné město, tedy hlavní město Slovinska. Je to pravda?
Lublaň je skrytá perla Evropy. Většina lidí jezdí samozřejmě do měst, jako je Paříž nebo Řím, nicméně Lublaň je opravdu takovou skrytou perlou. Protože je sice malinká, ale má velké charisma. A navíc je spojená se slavným architektem Josipem Plečnikem, který se podílel také na významné přestavbě Pražského hradu. To znamená, když zavítáte do Lublaně, můžete se jí projít buď pěšky, nebo projet na kole. Mají tam městská kola, která si můžete půjčit a poznávat nejen Plečnikovu architekturu, nýbrž i celý duch onoho města. Protože u nábřeží řeky Lublaňky lidé sedí v kavárnách, v restauracích. Lublaň má jižanský šarm a nádech. A pak jsou tam i další zajímavá místa jako je například Metelkovo město, což je čtvrť, která původně patřila ještě za socialistických časů jugoslávské armádě. A poté, když armáda opustila tyto prostory, tak se stalo místem bezdomovců. Tím, že nechtěli toto místo opustit, tak jej vlastně zachránili před totální demolicí. A dnes je to významné centrum undergroundové kultury, kde tedy život začíná až kolem půlnoci a poslední zvuky DJů v hudebních klubech končí až za rozbřesku.

Takový Brooklyn u Lublaně, možná.
Ano, přesně tak.

Centrální tržiště v Lublani|foto: B. Jakse & S. Jersic

Co jídlo a slovinská kuchyně? Je dobrá?
Slovinská kuchyně je moc dobrá. Vždy záleží na tom, v jakém regionu Slovinska jste. Já jsem tady ochutnávala pokrmy, které jsou typické přímo pro Lublaň. Třeba pokrm, který se jmenuje leteci žganci a není to nic jiného než smažená kuřecí křídla a stehna. Bylo to oblíbené jídlo mužů, kteří pracovali v lublaňském přístavu v docích. Je to jen drůbeží maso, většinou se k němu přidávají smažené brambory. Tedy hodně energie. A pak vám ještě tu energii doplní výborné dezerty, což je v tomto případě gibanica nebo štruklji.

To je co?
Gibanica je dezert, moučník, který se skládá z šesti vrstev. A ty vrstvy jsou potom prokládané různými náplněmi, například je tvoří mák, tvaroh nebo ořechy.

Lublaň - Prešerenovo náměstí|foto: Mostphotos

Pavlo, vy jste poznala různá krásná místa Evropy. A pořádáte o nich také přednášky. Zaujala mne přednáška, jejímž tématem je Vídeňský vztah se smrtí. Není to pochmurné?
Je to zábava, protože vídeňský vztah se smrtí je opravdu něco ojedinělého a specifického v Evropě. Vídeňané vůbec k posledním věcem člověka mají leckdy až bizarní vztah. Když ve Vídni například někdo zemřel a jeho známí nebo rodina dostali parte, tak na jedné straně bylo ono smuteční oznámení a na druhé straně potom byl recept na štrúdl.

A kam nás vezmete teď?
Teď vás vezmu do Branibor, což je země, která se nachází kolem Berlína. Mimochodem je to zajímavé také z toho důvodu, že Braniborové kdysi patřili k Českému království.

Braniboři v Čechách.
Ano. A teprve až císař Zikmund se jich zbavil, kdy tuto zemi prodal Hohenzollernům. A pak je to samozřejmě i země, která je spojená s bývalým NDR. Takže leckdy ta návštěva v nás vyvolá i trochu nostalgie.

Ráda objevuji skryté perly Evropy - rybník v Braniborsku|foto: Tourismus - Marketing Brandenburg

Když se řekne Braniborsko, tak si hlavně vybavím Postupim, což je vlastně hlavní město, dá se říci v uvozovkách, jedné z 16 spolkových zemí Německa. Je tam nádherný zámek Sanssouci a obrovský, rozlehlý park. To je procházka na celý den.
Celé Braniborsko je nádhernou zemí, je tam krásná příroda, je tam také spousta památek. A zejména je tam spousta malých nepoznaných míst, kde se nacházejí skryté perly. Což je třeba příklad Neuzelle, kde je nádherný barokní klášter. Vedle něj je dokonce rodinný pivovar, který vyrábí velmi specifická piva. Může to být pivo z brambor, já jsem tam ochutnávala i pivo chřestové nebo aroniové. A pak jsou to městečka, kde jsou lázně, například Bad Saarow, které má velice krátkou historii, protože tyto lázně vznikly v roce 1995. A jsou také spojené s prvorepublikovou českou herečkou Annou Ondrákovou.

Výbušná síla granátového jablka. Mgr. Pavla Apostolaki o plodu "věčného mládí"

• Upravit
• Smazat

Radioporadna - Mgr. Pavla Apostolaki - fytoterapeutka a lektorka jógy - výbušná síla granátového jablka. Symbol prosperity a zdaru nám však poskytuje ještě jeden vzácný dar, a to zdraví. Informace o plodu „věčného mládí". - zajímavá osobnost je Hostem Radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové každý všední den po 11 hodině.

Ona se potom provdala tuším někam do Ameriky.
Ona si právě vzala německého boxera a měli svatbu v kapličce v Bad Saarow.

Lázeňská města mám moc rád, zvláště v Německu i v Rakousku jsou nádherná. Tak toto určitě stojí za návštěvu. Vy jste mluvila i o té socialistické minulosti. Je tam i spousta připomínek toho, jak to za socialismu nejen tady u nás, ale i v NDR vypadalo. Bylo to velmi podobné.
Já jsem navštívila město, které se jmenuje Eisenhüttenstadt, což bylo první socialistické město v NDR. Oni tam zbudovali muzeum, kde představují lidem, jak se tehdy žilo v NDR. A je to velmi zajímavé, protože tam najdete spoustu artefaktů, které jsou spojeny i s naší historií. Včetně proslulých plastových lžiček.

Moc děkuji Pavlo, že jste se stavila u nás ve studiu. Děkuji za vyprávění o světě. Kam se teď chystáte?
Zpátky do Turecka.

Jakub Schmidt a Pavla Apostolaki ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Až se zase vrátíte, moc rád si s vámi popovídám třeba právě o Turecku. Jsme domluveni?
Jsme domluveni.

Šťastnou cestu, ať se daří. Děkuji a na shledanou.
Děkuji za pozvání, na shledanou.