Řestoky ovlivnily autora české hymny i spisovatelku dívčích románů. Teď inspirují progresivní pedagogy

Červenobílý znak Řestok s obrázkem knihy a husího brku odkazuje na rodáky, kteří se podíleli na historii české literatury a kultury. Pochází odtamtud třeba spisovatelé Helena Šmahelová a Josef Jeremiáš nebo hudební skladatel František Škroup.

V Mateřské škole Řestoky využívají vzdělávacího programu Začít spolu. Na děti nahlíží individuálně, nenutí je dělat všechno najednou a nabízí jim volnost ve výběru činností. „Připravit různé druhy aktivit pro děti různých typů inteligencí není časově jednoduchá záležitost. Dětem se ale dostane pestrá nabídka aktivit, které přenášíme na zahradu a které rozvíjí jejich silné stránky,“ popisuje ředitelka Dagmar Krčilová.

Kuchařem, bagristou i zahradníkem

Na zahradě školky je spousta prvků, na kterých si děti můžou nejen hrát, ale zároveň se i vzdělávat. Na pískovišti si vyzkouší bagrování, dřevěná zvonkohra podporuje jejich hudební vnímání a v kuchyňce se naučí vařit. „Velmi oblíbená je dílna, kde používáme reálné předměty, hřebíky, kladívka, svěráky a pilky,“ doplňuje učitelka Veronika Korbelová.

Děti se ve školce v Řestokách učí porozumět přírodě

Areál okolo mateřské školy je zapsaný jako Ukázková přírodní zahrada. Návštěvníkům ukazuje, jak by měl vypadat šetrný přístup k životnímu prostředí. Děti se tam učí pěstovat ovoce a zeleninu, které samy sklidí a následně zpracují v kuchyni. „Když si děti potravinu samy vypěstují a potom z ní ten pokrm vyrobí, tak hodně omezíme plýtvání. Daleko víc si toho pak váží,“ chválí systém ředitelka.

Předběhla je jen Chrudim a Vrbatův Kostelec

Ze souboru tří gotických zvonů se dnes dochoval už jen jeden

S první písemnou zmínkou z roku 1115 jsou Řestoky po Chrudimi a Vrbatově Kostelci třetí nejstarší obcí na Chrudimsku. Jednou z nejstarších památek je kostel svatého Václava, o kterém se poprvé psalo v roce 1350.

Pravděpodobně je ale mnohem starší. „Původně tady byly tři zvony. Ještě do roku 1917 šlo o ojedinělý soubor tří gotických zvonů,“ říká varhaník Miroslav Pošvář a dodává, že se dochoval jen jeden z roku 1490.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.