Římský císař Caligula aneb Padesát odstínů šílenství
Vládl necelé čtyři roky, přesto v historii zanechal nesmazatelnou stopu. Vysloužil si přízviska jako zvrhlík, sadista, krutovládce či zhýralec. Proslul také větou: „Ať mě nenávidí, jen když se mě bojí.“ Římský císař, který se narodil 31. srpna roku 12 n. l., se ve skutečnosti jmenoval Gaius Caesar Augustus Germanicus.
Jeho otec, slavný vojevůdce, mu už v útlém věku nechal vyrobit dokonalou repliku legionářské zbroje. Vojáci si malého kolegu rychle oblíbili a začali mu podle jeho malých bot říkat Caligula (botička, střevíc).
Než chlapec dospěl, přišel kvůli politickému boji nejen o otce, ale také o matku a dva starší bratry. Přesto se díky lstivosti a hereckému nadání dokázal vetřít do přízně dosluhujícího císaře Tiberia a stát se jeho nástupcem.
Porucha propukla po převzetí moci
Krátce po převzetí moci u něj propukla blíže neupřesněná psychická porucha, takže následující roky změnil v pouť zkázy, strachu a šílenství. Utratil všechny peníze, svůj palác proměnil v doupě neřesti a odpůrce vraždil na potkání.
Měl panickou hrůzu, že se stane obětí atentátu a nemýlil se. Zbraně proti němu nakonec obrátili členové pretoriánské gardy, kteří ho měli chránit. V době smrti bylo Caligulovi 28 let.
Související
-
Archeologové objevili pevnost, kterou zřejmě stavěl Caligula. Římané se odsud chystali do Anglie
U brány do pevnosti archeologové našli prkna, která se podařilo datovat do zimy mezi lety 42 a 43, tedy těsně před invazí. Šéf výzkumu uvedl, že když se o dataci dozvěděl, doslova skákal radostí.
-
Co znamená rčení „pyrrhovo vítězství“?
Vítězství, které je příliš těsné, příliš draze zaplacené. Anebo je vlastně k ničemu, protože získaný cíl je buď bezcenný, anebo vítězi přinesl místo zisku ztrátu.
-
Proč se říká „achillova pata“?
Achillova šlacha je nejpevnější šlachou v lidském těle. Nachází se na patě. Spojení „achillova pata“ ale odkazuje na jediné zranitelné místo řeckého hrdiny Achilla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.