Rodný dům Bohuslava Martinů vypadá jinak. Opravený kostel zve i na půdu

28. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Unikátní prostor půdy, vůbec poprvé zpřístupněný veřejnosti

Máte rádi tajemství, architekturu, kulturu a historii? Všechno dohromady kombinuje kostel svatého Jakuba v Poličce. Návštěvníkům se otevírá po celkové rekonstrukci.

„Některé konstrukce byly dožilé, část v havarijním stavu. Jiné se ale jenom lehce ošetřily, protože jinak byly v pořádku,“ popisuje stavební dozor Jiří Kovář. „Šlo o stavební rekonstrukci včetně restaurátorských prací na vitrážích, úprav mobiliáře a komplexní obnovy střechy.“

Mimořádné krovy

Kdo přijde, tak nahlédne do unikátního prostoru půdy, vůbec poprvé zpřístupněného veřejnosti. Může obdivovat historické krovy velkého rozponu. „Kostel má halovou dispozici, což se díky krovům promítlo taky do půdního prostoru. Podpor je tam opravdu málo. Krovu se říká šikmá stolice. Tento typ se poprvé objevil v západní Evropě, k nám se dostal až dodatečně.“

Původně se podle Kováře v našich podmínkách stavěly kostely na dřevěné bázi, postupně se přecházelo ke kamenným stavbám v gotickém stylu. „Pak se dobově upravovaly, třeba po požárech. Barokní kostel v Poličce vyhořel skoro do základů a stavěl se novogotický kostel. Jeho architektem byl významný český stavitel František Schmoranz. V halové podobě chybí snížená boční loď, což vytváří ohromný prostor kostela.“

Kromě opravených prostor se otevírá taky nová výstava. Ukazuje veřejnosti neznámé obrazy, sochy a knihy z okruhu poličského děkanství

Ve farním kruhu se nedávno za zdar oprav děkovalo Bohu při slavnostní bohoslužbě. Sloužil ji apoštolský nuncius, vyslanec papeže Františka. „Mě už po 25 letech může máloco překvapit. Když pracuju pro města nebo pro obce, tak je nad námi další dozor v podobě zastupitelstva i občanů. Vždy jde o to, aby to celé dobře dopadlo,“ ujišťuje Jiří Kovář.

Obraz jako viděné slovo

Kromě opravených prostor se otevírá taky nová výstava. Na ní uvidíte umělecky hodnotné a zatím veřejnosti neznámé obrazy, sochy a knihy z okruhu poličského děkanství. „Doteď byly uložené na půdě poličské fary. Díky evropské dotaci prošly zrestaurováním a lidé je můžou vidět v celé své kráse,“ říká kostelní průvodkyně Anna Holešová, která zajišťuje pravidelné komentované prohlídky.

Každý z exponátů má svůj příběh. Třeba dřevěná socha anděla přežila v 19. století velký požár. „Zachovaly se dvě sochy plačících andělů z posledního zastavení křížové cesty. To byl takový monumentální projekt sochaře Františka Pacáka vybudovaný vně kostela. Zahrnoval 14 kaplí a v nich 52 dřevěných soch v životní velikosti. Skoro všechny shořely. Expozici doplňuje sbírka rukopisů poličského literátského bratrstva, což byl takový kostelní pěvecký sbor.“

Dominantu chrámu tvoří oltářní socha svatého Jakuba Většího z kararského mramoru. Holešová uvádí, že se původně po železnici dostala do Svitav, odkud ji převáželi povozem do kostela.

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související