Rozšafný člověk. Jaký vlastně je?
Staročeské šafovati vzniklo z německého schaffen a mělo celou řadu významů, znamenalo mimo jiné zformovat, vytvořit, udělat něco, postarat se o něco. Ze schaffen bylo odvozeno naše slovo šafář.
Slovo rozšafný má původ ve slovese rozšafovati a znamenalo hospodařit s něčím, a když k tomu nebylo připojeno žádné příslovečné určení způsobu, rozumělo se rozšafovati dobře. Je to podobné, jako kdybychom dnes řekli, že se někdo stará o svůj majetek, čímž bychom mínili, že se o něj stará dobře, i když příslovce dobře nezazní. A protože k takové péči o majetek bylo třeba být moudrý, uvážlivý, předvídavý a opatrný, začali být lidé, kteří těmito vlastnosmi vládli, postupem času označováni slovem rozšafný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.