Ručně malovaná, bohatě zdobená i zlacená majoliková kamna jsou skvostem Lašského muzea v Kopřivnici

18. březen 2019
Česko – země neznámá

Kamna v takzvaném staroměstském stylu pocházejí z konce 19. století a jsou rozestavěna v různých částech kopřivnické historické vily, ve které Lašské muzeum sídlí. Pro movitější obyvatele zdejšího kraje je před více než sto lety vyrobila kopřivnická továrna na hliněné zboží, zvaná Kachlovka. Všechna kamna, která si mohou návštěvníci prohlédnout v několika místnostech, jsou původní.

Majoliková kamna vynikají bohatým dekorem, barevností a uměleckým zpracováním. Motivy, které je zdobí, odkazují k různým uměleckým stylům, především secesi a neorenesanci, ale také k folklóru. Vedle rostlinných motivů se na kamnech objevují také různé geometrické vzory i výraznější plastické ornamenty nebo sošky. Honosný ráz kamnům dodává také stříbrná barva či zlacení.

Keramická kamna jsou v kopřivnickém muzeu součástí expozice věnované slavné éře místní Kachlovky. Továrna na hliněné zboží, založená Ignácem Raškou v roce 1812, byla prvním průmyslovým podnikem v Kopřivnici. V počátcích se celá výroba odehrávala v dřevěných kůlnách u zemanství, v roce 1844 byla postavena nová budova továrny z kamene, částečně získaného i ze zříceniny hradu Šostýn.

Továrna vyráběla nejprve lidovou keramiku, později bíle polévanou kameninu a od 80. let 19. století také bohatě zdobenou majoliku a fajáns, která se vyvážela až do Německa, Anglie nebo Ameriky.

Milovníci tradičního umění a regionální historie si v Lašském muzeu mohou vedle majolikových kamen prohlédnout také obsáhlou sbírku umělecké majoliky a keramiky, a to v podobě více než 300 historických exponátů vyrobených v letech 1830 až 1890. V několika prosklených vitrínách se na výstavě vyjímají talíře, misky, šálky, džbány, čajové servisy, vázy i pohárky zvané becherky.

autor: čan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.