Šéf KRNAPu: Krkonošskou přírodu neohrožuje vysoká návštěvnost, ale lidé porušující pravidla
Poslední roky se v Krkonoších slaví kulatiny. V roce 2023 uplynulo 60 let od založení národního parku. Loni 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace Strmá stráň Janem Nepomukem hrabětem Harrachem.
„V posledních letech to moc hezky vychází. Rozhodli jsme se taky dělat speciální grafiku pro každý rok, která doprovází naše tiskoviny, hlavičkové papíry a sociální sítě. Loni to byl takový stylizovaný plnovous hraběte Harracha. Letos připomínáme kromě jiného mimořádnou osobnost botanika Františka Schustlera,“ připomíná ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
Koukal by
Schustler už jako velmi mladý řádný profesor v roce 1923 navrhl československé vládě vznik národního parku krkonošského. „Rukou na několik papírů napsal obecné pokyny k péči o budoucí národní park. Z nich můžeme vycházet dodnes, protože jsou nesmírně moderní. Věděl, jak zacházet s lesy, s lukami, ale bohužel zemřel hned dva roky poté ve 32 letech na tyfus. Vyhlášení národního parku se tedy nedožil. Povedlo se nám najít fotokopii jeho originálního návrhu ve velmi dobré kvalitě. Kde je originál, nevíme.“
Krkonoše se od botanikových časů proměnily stejně jako celé Česko. „Jsme velmi hezky zalesněný stát. Lesů máme nějakých 34 procent území, což za Schustlerových dob určitě nebylo. I ve vrcholových partiích Krkonoš se páslo, zpracovávalo seno. Louky byly chudé. Z prvorepublikových obrázků a těsně po druhé světové válce vidíme, že i v Krkonoších bylo daleko méně lesů. To by asi Františka Schustlera velmi překvapilo,“ myslí si Böhnisch.
Úspěšný rok
Ve větším se letos objevily některé vzácné rostliny, které se považovaly za prakticky vymizelé. „Některé se objevily v daleko větším množství, než jsme byli zvyklí v minulých letech. Jako třeba hořeček ladní pobaltský. Druh tak vzácný, že v celé zemi roste jenom na třech místech. Našli jsme asi 4 000 kusů. Po letech, kdy to bylo v desítkách. Vrátil se rys ostrovid a vlk už je u nás taky doma.“
Naopak starosti dělá Böhnischovi neustále se posouvající horní hranice lesa. Pár odvážných smrků můžeme objevit už i na Sněžce. „Ze zákona musíme chránit druhotné bezlesí, což jsou krásné louky, které máme díky pětisetleté péči člověka. Chráníme taky takzvané primární bezlesí, což je naše krkonošská tundra. Očekává to od nás celá Evropa, protože jsme součástí celoevropské sítě Natura 2000. Do budoucna se po poradě s vědci i po poradě s veřejností budeme zabývat tím, jak bojovat s projevy klimatické změny. Horní hranice lesa se opravdu objektivně posouvá a představuje problém pro primární bezlesí. Jádro krkonošské tundry ale nebude ohrožené v nejbližších desítkách let.“
KRNAP patří mezi 5 nejnavštěvovanějších národních parků na světě. „Jsme schopní rozvíjet a udržovat dobrou turistickou infrastrukturu. Filozofie je taková, že když budeme mít naše cesty, chodníky a mostky v dobré kvalitě, tak je návštěvníci nebudou zbytečně opouštět a rušit divokou přírodu. Samotná vysoká návštěvnost, pokud je zvládnutá, problém nepředstavuje. Problém představují návštěvníci, kteří nedodržují pravidla.“
Máme se bát vlka ve volné přírodě? Spolupracuje český a polský národní park? A proč je tak významný výkup luk u Černého Dolu? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
