Selské rody v Pardubickém kraji
Selský rod Lipavských z Jarošova
Matěj Lipavský přišel do Jarošova na statek číslo popisné 11 v roce 1760. Byl to evangelík, tak jako většina jeho tehdejších sousedů. Měl syna Františka, kterému ke stáru statek odkázal. Po několik dalších generací se každý další hospodář jmenoval František Lipavský.
Poslední František Lipavský bohužel zemřel ve věku 4 měsíců a rodový statek Lipavských už nedostal dalšího mužského potomka. Dnes v něm žije rodina dcery - Vlasty Lipavské provdané Jílkové. Její dva synové jsou zárukou, že bílé stavení č.p. 11 s muškáty za okny a vzrostlými stromy v zahradě bude i nadále ozdobou Jarošova.
Na čelní stěně domu mezi okny v prvním patře je umístěná bronzová plaketa, přidělal ji tam na podzim roku 1938 František Lipavský, rodinný písmák, autor rodové kroniky. To on dohledal rodokmen svých předků, kteří přišli ze Sloupnice, v archivech v Litomyšli a Praze.
Helveti z Jarošova
Lipavští byli evangelíci a tvrdohlaví sedláci. V archivech František Lipavský našel záznamy o vyšetřování svého předka, který nechal pokřtít dítě od souseda evangelíka, místo aby šel za katolickým farářem. Později byl za pokus o založení evangelické školy v Jarošově potrestán třemi dny žaláře a zametáním litomyšlského rynku.
Když písmák František všechny tyto dokumenty sebral, poslal je na Českou zemědělskou radu do Prahy. Na jejich základě bylo jeho statku uděleno uznání za věrnost půdě. Pamětní list tohoto ocenění dodnes visí v kuchyni jarošovského statku.
František měl jen obecnou školu v Jarošově, rodiče ho na žádnou hospodářskou školu nedali. On byl ale člověk velmi zvídavý a progresivní, předplatil si několik prvorepublikových zemědělských časopisů a z nich čerpal odborné informace. Časopisy si nechal od knihaře svázat a do konce života je uchovával.
Lipavští v JZD
Když se na počátku 50. let začalo s kolektivním hospodařením, vstoupili do JZD i Lipavští. Písmák František byl tou dobou už v penzi, ale dění na vsi i ve vysoké politice stále sledoval. Kolektivizaci a práci v JZD komentoval, kritické texty z té doby rodina uchovává spolu s rodovou kronikou. Končí vzkazem všem zemědělcům, správcům státních statků, družstevním předsedům, agronomům a profesorům: „Držte se zákona přírody! Aby nevznikly žádné škody! To je má poslední závěť, kterou podávám celýmu národu! Vlasti Zdar!“
Související
-
Zapomenutá historie Choceňského Polska
Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.
-
Příběhy z týlu a fronty druhé světové války
Veteráni i pamětníci z východních Čech vzpomínají na události druhé světové války, která začala 1. září před 80 lety.
-
Druhá republika ve východních Čechách
Druhá republika trvala jen 167 dní. Byla o třetinu menší než její předchůdkyně, přišla ale o mnohem víc než o území.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
