Šišák, kozlík, meduňka. To jsou bylinky, které vám dodají klid

1. prosinec 2022

Zklidnění, pohoda, čas na rozmluvu, to je symbolika adventního období. Realita ale bývá často jiná. Jak nám řekla známá bylinkářka Hanka Binková z Bítovan, lidé si k ní v této době jezdí hlavně pro bylinky na uklidnění. Co nejvíc pomáhá?

Kozlík lékařský je jednou z prvních homeopaticky upravovaných bylin. Používá se do tinktur nebo v kombinaci s dalšími bylinami do čajů. Pomáhá při nespavosti, při bolestech hlavy, nervozitě a úzkosti. Hana Binková připravuje čaje vždy v kombinaci několika bylin, které spolu souzní.

Čtěte také

„Lidem teď hodně pomáhá čaj s meduňkou a kozlíkem, dávám do něj i dobromysl a prvosenku. Do čaje na spaní zase přidávám mučenku a levanduli. Doporučuji určitě meduňku, to je asi nejznámější uklidňující bylinka a vypěstovat si ji může každý,“ říká bylinkářka.

Kozlík lékařský navíc velmi přitahuje kočky. Na rozdíl od lidí jim velmi voní. Můžou za to kyseliny valerová a izovalerová. 

„Pokud nechcete, aby vám kocour utíkal za kočkama, nakapejte kozlíkovou tinkturu na pelíšek nebo nasypte nasušený kozlík a uvidíte, že se mu už od vás nebude nikam chtít,“ usmívá se Hana Binková.

Šišák bajkalský na vnitřní neklid

šišák bajkalský

Šišák bajkalský je podle Hany Binkové velmi dobrým bylinkovým pomocníkem. Ve volné přírodě u nás neroste, ale speciálně se pěstuje.

„Z šišáku připravuji čaje, a to jak z natě, listu nebo kořene. Vhodná je i tinktura, která se používá na úzkosti a vnitřní neklid, snižuje hladinu cukru, cholesterol, vyrovnává látkovou výměnu. Lidé jsou s touto bylinou velmi spokojení a vracejí se pro ni,“ říká bylinkářka.

Hřebíček, kardamom a skořice patří k Vánocům. Jak je spojit s bylinkami nebo ovocem? Poslechněte si celý pořad.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.