Skanzen na Veselém Kopci u Hlinska opět ovládnou maškary

Tradici masopustních obchůzek a masek si na Hlinecku lidé předávají z generace na generaci v nezměněné podobě. Průvod masek tak vždycky musí požádat o povolení k obchůzce.

Každá z masek má v průvodu svůj vlastní nezastupitelný význam a nelze ji ničím nahradit. V čele je laufr, který také za neposedné maškary odpovídá.

„Pak jsou mládenci, kteří kasu hostí, pak jsou Turci, Židi, cikánky, slamák, kominíci,“ vyjmenovává laufr Jiří Bříza.

A jak připomíná, zapomínat nelze ani na kobylku. Ta absolvuje celou obchůzku, aniž by tušila, že nakonec skončí v rukou rasa. Za vše, co provedla, jí srazí vaz. I tohle má ale při masopustu šťastný konec.

„Po chvilce dostane kobyla napít živé vody, vyskočí a následuje všeobecné veselí,“ vysvětluje etnografka Ilona Vojancová, a ředitelka skanzenu na Veselém Kopci.

Zatímco některé tradice vymírají, masopustním maškarám nic podobného nehrozí. V roce 2010 se tento lidový obyčej dostal díky své autenticitě na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO a místní si bez masopustní obchůzky nedokáží zimní měsíce vůbec představit.