Skončí pravidelné změny času? Senátor Petr Šilar bojuje dál

„Věděl jsem, že budu moci zaklepat u různých institucí, kde by mi nabídli místo. Mohl jsem nastoupit jako krmivář do živočišné výroby. Nabídli mi to na jedné besedě, ale odmítl jsem,“ říká s úsměvem. „Okamžitě jsem naskočil do práce. Hned po zvolení jsme měli plénum Senátu, kde jsme ještě v původním složení schvalovali velmi důležité zákony a zároveň jsme vyjednávali o budoucím uspořádání vedení horní komory.“

Zastánců změn je prý málo

Většina lidí, kteří se Šilarovi ozvou, se počítá mezi zastánce konce změn času. Ale najdou se i lidé s jiným názorem: „Jeden člověk mi velkými tiskacími písmeny napsal, že zrušením střídání letního a zimního času připravím děti o prázdninovou hodinu času na hraní. Odpovídám indiánskou myšlenkou, že neplatí, pokud ustřihnete kousek deky a přišijete ji na druhé straně, že deka bude delší. Je to zvyk, který se zavedl. Spousta lidí přijala, že v létě mohou trávit delší čas na zahrádce, ale jinak to žádné efekty nepřináší. Zmizel i efekt ekonomický. Mělo by se to zrušit. Někteří skutečně mají kvůli tomu potíže.“

Změnou času se nedávno zabývala vláda. „Musela naplnit evropskou směrnici, že se čas bude jednotně střídat v říjnu a v březnu. Stát o tom rozhoduje usnesením vlády, ne zákonem. Naše úsilí se teď soustřeďuje hlavně na evropské instituce, kde došlo k velkému posunu. Začali se aktivizovat europoslanci. Pomáhá tomu taky moje občanská iniciativa, která sbírá podpisy pod petici. Teď chceme rozjet její druhé kolo. Nechtěl jsem, aby se podpisy spojovaly se senátními volbami,“ tvrdí Šilar.

Volební účast na Orlickoústecku dosáhla na 15 procent. Moc se tedy nelišila od celorepublikového průměru.