Slatiňany - dendrologicky nejbohatší zámecký park východních Čech
Knížata z Auerspergu byli nejvýznamnější a nejzámožnější rodinou habsburské monarchie. V 18. století se knížecí větev usadila v Čechách. Jejich příslušníci tu setrvali až do roku 1945.
Pět let zbývalo do konce 18. století – první přestavby
Zámek ve Slatiňanech a zámecký park nejvíce ovlivnily přestavby Karla, knížete z Auesperku, ten zastával významné funkce u císařského dvora. Park byl v té době sice menší, neměl oplocení, volně přecházel lesoparkem v oboru, dnes známou pod názvem Slavická. Neměl děti, a tak majetek odkázal synovcovi. To bylo pro Slatiňany terno, měl totiž romantického syna.
Romantik Vincenc Karel z Auerspergu si splnil sen
Četl romány Waltera Scotta. Ovlivněn díly anglické romantické literatury, byl zaujat rytířstvím a kulturou středověku. Není se proč divit, že se pustil do novogotické přestavby zámku Slatiňany a anglického krajinného parku, vše stihnul do revolučního roku 1848.
Nové společenské i ekonomické podmínky formovaly i myšlení šlechty
Syn František Josef Auersperg modernizoval zámek, kam rodina často jezdila. Nechal vyhloubit rybník na břehu s balustrádou (kamenným zábradlím s kuželkami), kamennými vázami a schůdky do vody. V roce 1888 nechal postavit vnitřní plot. Rozděloval zámecký park na uzavřenou a otevřenou část. Otevřená část parku byla určena veřejnosti.
František Josef proslul jako vynikající hospodář. V žádném zámeckém parku jsme nenašli areál věnovaný dětem. Ve Slatiňanech jsme nahlédli do hospodářství auespergských dětí, které bylo určeno k jejich nenásilné výchově k hospodaření. Hospodářství je zmenšeninou venkovského stavení - hlavní budova, seník, stáj...
Jako milovník dostihových koní, nechal František Josef ve Slatiňanech vybudovat hřebčín a stáje, nejmodernější v Rakousko-Uhersku. Slouží dodnes.
Slatiňanský park má bohatou sbírku dřevin. Po staletí sázené stromy vytvářejí malebnou i tajemnou krajinu zámeckého parku k projížďkám i procházkám.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.