Slepé rameno řeky Chrudimky na kraji Hostovic znovu ožilo. V budoucnu by se v něm měly prohánět ryby

29. leden 2019
Česko – země neznámá

Mrtvé rameno řeky Chrudimky na západním okraji obce Hostovice, která je dnes součástí Pardubic, vzniklo po regulaci řeky v průběhu 20. století. Když se Chrudimka posunula dál do krajiny, vznikla ve starém korytě bažina. V letech 2011 až 2014 byla ale provedena jeho revitalizace a z černé skládky se stalo krásné rekreační místo na okraji krajského města.

Slepá ramena řek připomínají historii krajiny. Jsou to zapomenuté meandry starých říčních koryt. Člověk zastavil přirozený pohyb řek regulacemi a slepá ramena se pak často stala jímkami a černými skládkami, které už příroda nedokázala sama vyčistit. Řeky si přitom svoje původní koryta dlouho pamatují. A to i v těch případech, kdy byla zavezena a kdy se na nich už mnoho desetiletí hospodaří. Letecké snímky tato původní říční koryta snadno odhalí.

Snahy o regulaci Labe a Chrudimky jsou známé už v 16. století a pokračovaly až do století 20. Například Labe přišlo v důsledku těchto prací v úseku od soutoku s Loučnou po Chvaletice o čtvrtinu své délky.

Zregulovaná řeka nedostává šanci například při jarních záplavách pročistit svá slepá ramena, a tak se tato místa postupně zanášejí a zarůstají kopřivami a náletovými dřevinami. Oživující povinnost tak přebírá za přírodu člověk.

V Hatích u Hostovic vznikl na slepém rameni řeky Chrudimky z nevzhledné zarostlé bažiny po revitalizačních pracích výstavní park s velkou vodní hladinou, rákosím, dřevěným molem, štěrkovou stezkou a lavičkami. Po pěti letech, která potřebují vodní rostliny, aby se na odbahněném dnu dostatečně rozrostly, budou do Hatí nasazeny ryby. I rybáři si tedy přijdou na své.

Revitalizace je poměrně nákladná záležitost. Odvoz bahna, jeho ekologická likvidace či uložení jsou značně finančně náročné. Oživení Hatí u Hostovic stálo téměř dva miliony korun, 95 procent z této částky uhradila Evropská unie.

Dnes vede kolem Hatí cyklostezka do nedaleké obce Mnětice, a tak je stará černá skládka využívána nejen jako odpočinkové místo pro místní obyvatele Hostovic, ale i pro unavené cyklisty, kteří mohou na chvíli slézt z kola, posadit se na lavičku a sledovat pohyb v rákosí či klidnou vodní hladinu.

 

autor: KSA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.