Smrže se začínají objevovat na zahradách. Ale ne vše, co vyroste na mulči, je jedlé

20. duben 2018

Pokud na podzim vysypete mulčovací kůru na záhon, můžete tam na jaře objevit smrže. Skutečně rostou na mulčovací kůře z běžných hobby marketů. Ale pozor. Můžete tam objevit i jedovatý ucháč obecný.

V současné době podle mykoložky Terezy Tejklové probíhá revoluce v genetice smržů. „Jsou různé druhy smržů, například smrž koromilný, nevíme, jak se do té kůry dostaly,“ říká mykoložka. V dalším roce už v mulčovací kůře tyto houby nenajdete, ledaže byste opět na podzim doplňovali na záhony čerstvou kůru.

Jedovatý ucháč obecný

V poslední době se kromě smržů objevuje na kůře i jedovatý ucháč obecný. „Právě mi volala paní, posílala fotku houby, že prý už ji dcera přesvědčovala, ať si uvaří polévku, že je to smrž. Kdyby poslechla, udělala by velkou chybu. Jednalo se totiž o ucháč,“ varuje Tereza Tejklová.

Gyromitra esculenta - ucháč obecný, jedovatý

Smrže mívají poměrně pravidelné žebrování na klobouku. Ucháč je bez ok, bez řad, bez žebírek. Porovnejte si na internetu obrázky. Když se pořádně podíváte, nemůžete si ty dvě houby splést.

Smrže se pomalu vrací do české přírody

U nás se smrže na čtyřicet let z lesů ztratily. V posledních letech se začínají znovu objevovat. Tato houba preferuje zásaditější podloží. Více štěstí budete mít na opukách, velké lokality jsou v Českém krasu. Také na Slovensku jsou to velmi oblíbené houby. U nás málokdy potkáte v dubnu houbaře, kteří by šli na smrže.

Smrže jsou velmi oblíbené v Itálii, Francii, Švýcarsku a USA. Jejich cena na trhu je velmi vysoká. Třeba v Americe je to houba velmi populární a dosahuje téměř hodnoty lanýžů. Existuje druh, který tam roste na spáleništích. Někteří Američané prý byli schopni vypalovat tato místa, aby následně získali co nejvíce smržů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.