Šnečí nadhoz a rána jako z děla. Pálkovací sporty mají další odrůdu

„Softball i baseball se hrají na velmi podobných hřištích a s podobným vybavením jako jsou rukavice, míč, pálka. Rozdíly jsou jenom v rozměrech. Taktika a způsob hry se skoro neliší. V softballe se nahazuje takzvaně spodem, zatímco v baseballu vrchem. Při slowpitchi se nadhazuje záměrně velmi pomalu a dají se tam očekávat tvrdé odpaly do dálky. Pálkaři můžou pálit ostošest,“ říká o „svém“ sportu Pavel Kožený.

Oblíbenost střídavá

Známost pálkařských sportů postupuje v Česku ve vlnách. „Před několika lety u nás bylo mistrovství světa mužů v softballu a popularita trochu narostla. Teď to zase malinko upadá. Čekáme na velké události, velké turnaje a zase to půjde nahoru.“

Kožený se softballu věnuje přes 20 let. Byl v reprezentaci, získal medaili na mistrovství Evropy jako hráč i jako kouč národního týmu. „Jsou to ty nejhezčí vzpomínky, emoce, co sportovec může mít, i když jde jenom o amatérský sport.“

Dnes už funguje slowpitchový klub Grizzlies. Jeho zakladatelem a prezidentem je právě Pavel Kožený. „Název jsme zdědili po klubu, za který jsem hrával v Rakousku. V Pardubicích máme zázemí. Naši hráči jsou ale z celé republiky, občas i z Evropy anebo ze světa. Před dvěma lety za námi létali američtí hráči z Dubaje.“

Potřebujete hlavu

Grizzlies čeká v říjnu EuroCup v německém Regensburgu. „Věříme si tam na medaili, na což nás trochu pasují i organizátoři. Často soupeříme proti skoro profesionálním týmům. Používají třeba hráče z vojenských základen po Evropě. To jsou kluci, kteří trénují fyzičku a svůj oblíbený sport.“

Psychika hraje velkou roli. „Snažíme se ji řešit, pracujeme na ní. Může se zdát, že trefit pomalý nadhoz je velmi jednoduché. Na tréninku většinou ano. Ale když v ten správný moment musíte trefit to správné místo anebo tu správnou vzdálenost, přichází malý problém a ne vždycky se to povede,“ přiznává Kožený.