Sněhové zábrany od silnic mizí. Dřevěná barikáda je oblíbená mezi zloději

„Používáme dva typy, jeden je plastový, ale ty se trošku trhají a potom je dřevěný a tam je problém, že je lidi berou na topení,“ popisuje běžnou praxi Jiří Mašík z chrudimského cestmistrovství. A stejně oblíbené jsou u zlodějů i směrové tyče podél silnic.

„My už máme na okruhách sněhové tyče, které v případě, když napadne sníh, nebo hustě sněží a není vidět, tak je to takový orientační bod, aby lidi nespadli do příkopu. Bohužel se nám jich velké množství ztrácí a lidi je berou. Každý rok to jsou stovky. Já odhaduji, že tak 50 procent toho zmizí,“ doplňuje Mašík.

Až polovinu sněholamů v kraji lidé ukradnou a spálí

• Upravit
• Smazat

Cestáři v Pardubickém kraji každou zimu umístí sněholamy na zhruba šesti kilometrech silnic. Slouží jako obrana proti sněhovým jazykům při proměnlivém větru. Až polovinu zásněžek ale zloději ukradnou.

Zásněžky cestáři používají jen na několika kilometrech. Krádeže jsou jeden problém, další zase složitější domluva s majiteli pozemků, kde mají zábrany stát, vysvětluje Marian Cvrkal z pardubické Správy a údržby silnic.

„V rámci kraje to na necelých deseti kilometrech stojí přibližně milion a půl. Problémy jsou s rozšířením tras z důvodu přístupu na pozemky, protože zemědělci musí dát souhlas a je tam problém nejen se zasetou úrodou a na jaře tam zůstává déle sníh.“

Vytipovaná místa se přitom mohou postupně měnit, doplňuje Jiří Mašík. „Samozřejmě to z praxe řešíme i s řidiči, kteří ten okruh projíždí a vidí, kde ty největší problémy jsou a kde zafukuje. Snažíme se prohloubit příkop, když sníh běží po poli, tak aby měl překážku a zarazil se.“

Zásněžky zatím zůstávají ve službě hlavně na Hlinecku a na výše položených trasách na Svitavsku a Orlickoústecku.