Srdce je ušaté. K čemu ouška slouží? A co když přestanou fungovat?
Věděli jste, že srdce je ušaté? Když se na něj podíváte zepředu, tak má ouško na pravé a na levé síni. Dlouho se bádalo, k čemu ouška slouží. Zeptali jsme se na to vedoucího lékaře Kardiologického centra Agel Pardubice Iva Varvařovského.
„Ouško bylo vymyšleno jako taková expanzní nádoba. Když zvýšíte námahu, přitéká tam více krve a člověk má možnost tuto rezervu využít, aby nedošlo k dušnosti. Ouško také produkuje určité hormony, pomáhá s regulací minerálů, vody v těle, je to důležitý orgán,“ vysvětluje MUDr. Varvařovský. Pokud ale ouško ztratí svou funkci, nastává problém. Řešením je jeho uzávěr.
Ouško bez pulzu funguje jako slepé rameno
Uzávěr ouška levé síně je metoda, která může pomoct lidem, kteří trpí fibrilací síní a nemohou užívat léky na ředění krve. Tato metoda u nás není podle primáře Varvařovského ještě příliš známá.
„Ouško má svou důležitou funkci, ale ve chvíli, kdy síň přestane mít pravidelný rytmus, tak se ouško přestane stahovat. A vznikne záliv. My u nás v Pardubicích známe slepá ramena od Labe. Taky nedělají dobrotu, množí se tam komáři, někdy to zapáchá. V oušku sice nejsou komáři, ale dělají se tam sraženiny, které mohou vycestovat ven a nadělat neplechu,“ popisuje Varvařovský.
Dále dodává, že devadesát až devadesát pět procent všech sraženin při fibrilaci síní pochází právě z toho ouška. „Když jsme schopni ho zavřít, izolovat z oběhu, tak sice nezabráníme úplně všem sraženinám, ale těm velkým, devastujícím, ano. Pro lidi, kteří nemohou užívat léky na ředění krve, je to dokonalá věc,“ upřesňuje primář Kardiologického centra Agel.
Pardubický Agel je jedním z pěti pracovišť v České republice, kde se uzávěrům ouška levé síně věnují ve velkém.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
